Čínský špionážní vysavač: sbírají enormní množství citlivých dat, hlavně o cizincích

Aplikace TikTok, WeChat nebo telefony Huawei. Čínské technologie vzbuzují mezi uživateli stále větší nedůvěru. Řada států, včetně Česka je proto kvůli bezpečnosti zakazuje používat zaměstnancům klíčových státních institucí, ministerstev nebo pracovníkům v energetice a kritické infrastruktuře. Důvodům k obavám je hned několik. Na rozsáhlý sběr informací v kyberprostoru ze strany čínských tajných služeb upozorňuje i ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Vladimír Posolda. S nástupem kvantových počítačů v budoucnu pak hrozí, že budou cizí státní aktéři schopni snadno dešifrovat naši komunikaci, a to i zpětně.

Čínské zpravodajské služby podle ředitele české civilní rozvědky generála Vladimíra Posoldy postupují odlišným způsobem než ty ruské. „Pokud jde o Čínu, tak Čína přece jenom postupuje trošku jiným způsobem. Nedá se říct, že by se na našem území připravovala vyhodit něco do vzduchu, což se v případě Rusů říct rozhodně nedá,“ řekl Posolda.

Obavy jsou ale namístě. Čína je totiž jako technologická velmoc, jejíž síla rychle stoupá i v ekonomickém světě, schopna jako jedna z mála zemí shromažďovat a analyzovat obrovské objemy dat z celého internetu, a to včetně informací, které se tváří jako bezpečně uložené v našich telefonech a dalších zařízeních s přístupem k síti. Dojem bezpečně uložených dat v telefonu nebo na jiném „chytrém“ zařízení se ale v poslední době začal rozpouštět.

Systém velkého vysavače z Pekingu

Ředitel ÚZSI Posolda přirovnal tento týden čínskou metodu sběru dat k velkému vysavači schopnému luxovat internet. „Číňané používají systém velkého vysavače, který sbírá obrovské množství informací v kyberprostoru a který sbírá informace také pomocí svých kontaktů,“ uvedl ve sněmovně.

„Tyto informace jsou následně vyhodnocovány obrovským množstvím lidí, kteří na tom pracují. Číňané věnují obrovskou pozornost všem cizincům, kteří cestují do Číny. Všem oficiálním delegacím, zástupcům firem, ale i obyčejným turistům. Sbírají informace o všem, i o tom, co se jim nehodí. Provozují masivní kybernetickou špionáž. Pokud jde o informační operace, Čína se omezuje více na svoji podstatu a snaží se soustředit na oblast pěti jedů, které jsou pro ni podstatné,“ dodal ředitel ÚZSI Posolda.

Pěti jedy, na něž se Čína nejvíce soustřeďuje, se obvykle rozumí její největší hrozby, tedy Tchaj-wan, Tibet, hnutí Falun Gong, ujgurská menšina a demokratická část světa. Zároveň jde o odkaz k čínské mytologii. Staří Číňané totiž věřili, že proti jedu se dá bojovat pouze jedem.

Kvantové počítače budou mistři v dešifrování

Podle ředitele Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáše Kintra, který svým příspěvkem navázal během konference ve sněmovně na Posoldu, je do budoucna potřeba posílit možnosti bezpečné, šifrované satelitní komunikace a věnovat pozornost evropskému navigačnímu systému, který má mimo jiné také vojenské využití. Odkaz k hrozbě z Číny byl z jeho slov patrný.

„Satelitní komunikace bude hrát velkou roli i v rámci distribuce klíčů pro šifrování, protože tak, jako v uplynulých patnácti měsících padlo dogma o neotřesitelné bezpečnostní situace v Evropě, tak v dohledné době padne s příchodem kvantového výpočetního výkonu také status quo, který máme v šifrování informací. A tím bude ohrožena komunikace každého z nás. Mezi sebou navzájem, směrem k našim bankám i úřadům. A na to se musíme připravit,“ řekl Kintr.

„Je potřeba pracovat i s tím, že pokud dnes bude nějaký aktér systematicky sbírat naši šifrovanou komunikaci, s příchodem kvantové výpočetní technologie bude mít pravděpodobně schopnost tuto komunikaci dešifrovat. A celá řada těch informací bude mít nějakou svoji hodnotu i s odstupem času,“ dodal. V kombinaci s kvantovými počítači pak bude při analýze dat hrát zřejmě významnou roli také umělá inteligence, která může vyhodnocovat například informace o chování lidí na sociálních sítích nebo jinde v kyberprostoru.

Na TikToku je miliarda lidí

Právě NÚKIB vydal letos v březnu varování před používáním TikToku na zařízeních s přístupem do významných informačních systémů. Celosvětově používá aplikaci asi miliarda lidí.

Na varování rychle zareagovaly státní úřady, ministerstva i některé soukromé firmy, které zakázaly svým zaměstnancům z bezpečnostních důvodů používat TikTok na služebních počítačích a telefonech. Šlo třeba o ministerstvo vnitra, ministerstvo obrany, které zakázalo i jinou čínskou sociální síť WeChat, nebo polostátní skupinu ČEZ. Svůj účet tam měla z doby koronavirové epidemie i česká vláda, po varování ho ale zrušila.

Hlavním důvodem obav je to, že podle čínské legislativy musí každý občan i organizace, a tedy i soukromé společnosti, podpořit národní zpravodajskou činnost, poskytnout součinnost tajným službám a zachovat mlčenlivost o utajovaných záležitostech, o kterých se v souvislosti s národní zpravodajskou činností dozví

S takovou součinností se pak logicky počítá nejen u provozovatele TikToku, společnosti ByteDance, ale i u dalších čínských technologických firem, jako je výrobce mobilních telefonů Huawei. Někteří odborníci upozorňují, že množství dat, které zmiňovaný TikTok sbírá o svých uživatelích, je i na poměry sociálních sítí nadstandardní.

Od 1. července 2023 navíc Čína počítá také se zpřísněním zákona o kontrašpionáži. Ten rozšíří okruh toho, co Čína považuje za špionážní činnost a dá do ruky úřadům více pravomocí při domovních prohlídkách, zabavování majetku nebo při zakazování vstupu do země.

Na olympiádu bez mobilu

Když se v uplynulém roce konaly v Pekingu zimní olympijské hry, některé země doporučovaly svým sportovcům, aby si vzali s sebou mobilní telefony „na jedno použití“. Zřejmě právě kvůli riziku čínské špionáže. Jednorázové telefony vyfasovali sportovci třeba v Německu. Stejný krok doporučilo i Nizozemsko nebo Velká Británie. Každý účastník her totiž musel kvůli koronavirové nákaze mít v mobilu nainstalovanou aplikaci My 2022 a už dva týdny před příletem do ní denně zadávat údaje o zdravotním stavu nebo výsledky covidových testů.