Lipavský je ohledně vysílání vojáků na Ukrajinu zdrženlivý. „Veřejně na toto téma nespekuluji“
VÝSLÁNÍ VOJÁKŮ NA UKRAJINU
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze. Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.
Právě pondělní jednání v Paříži bylo také jedním z témat dnešního jednání šéfů diplomacií, stejně jako bezpečnostní konference v Mnichově, která se uskutečnila minulý týden. Evropští lídři se v pondělí shodli mimo jiné na nutnosti zvýšit výdaje na obranu.
„Opravdu nechci spekulovat o nějakém vysílání vojáků nebo jednotek na Ukrajinu. Vůbec nevíme, jaké potenciální mírové uspořádání, jaké by byly garance jednotlivých aktérů. Takže jsem maximálně v tomto zdrženlivý a veřejně na toto téma nespekuluji,“ řekl dnes Lipavský.
„Náš postoj je úplně jasný. Slovensko nevyšle svá vojska na území Ukrajiny,“ uvedl Blanár. Následné kroky podle něj budou záležet na vývoji diskuse o míru a o garanci bezpečnostních záruk Ukrajině a dalším aktérům, což by podle ministra mohlo být zajištěno z úrovně Rady bezpečnosti OSN.
Rusko podle Lipavského vede proti Evropě různé sabotáže a informační válku, je nutné se tomu umět bránit. Ukrajina zároveň podle ministra potřebuje mít co nejlepší výchozí pozici, aby byla silná, dokázala se bránit, a proto je potřeba ji podporovat vojensky, politicky i humanitárně, míní.
Blanár poznamenal, že slovenská zahraniční politika je jasná, čitelná a suverénní. Konflikt na Ukrajině podle něj nemá vojenské řešení, měl by se řešit diplomaticky. Slovensko podle ministra podporuje jakékoli mírové iniciativy a mohlo by hostit přípravné jednání o míru, podotkl.
Britský premiér Keir Starmer v neděli večer uvedl, že je připraven vyslat vojáky na Ukrajinu, pokud to bude nutné. Podobně se vyjádřilo Švédsko, které vyslání svých vojáků po nastolení míru „nevylučuje“. Naopak polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nevyšle. Spojené státy daly už dříve najevo, že posílat vojáky na Ukrajinu nemíní. Podle německého kancléře Olafa Scholze je diskuse v této fázi naprosto předčasná a není na ni vhodná doba. Podobný postoj podle agentur vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.
Blanár s Lipavským komentovali také dnešní rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem v saúdském Rijádu. „Pokud budeme dělat takové kroky, které nás učiní relevantními, tak se ta jednání bez nás neobejdou,“ řekl Lipavský. V zájmu Česka je podle něj posilovat vyjednávací pozici Ukrajiny, za společný jmenovatel všech debat v Evropě označil nutnost navyšovat výdaje na obranu.
„Myslím si, že je žádoucí udržet Spojené státy co nejblíže k Evropě. Ale my nevíme, jaká jsou východiska jednání USA s Ruskou federací. My jsme nebyli konzultováni vůči těmto jednáním, takže já ani nedokážu říct, jaký budou mít vztah k tomu, co se odehraje potom v Evropě,“ řekl.
„Pokud budeme dostatečně silní, tak to nebude o nás bez nás,“ dodal Lipavský s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938. Hlavním poučením podle něj je, že se hranice v Evropě nemají měnit silou. Podle Blanára měla EU dost prostoru na to, aby začala mírová jednání, ale nevyužila ho. Srovnání s Mnichovem 1938 odmítl. „My nejsme v pozici oběti, my nejsme součástí konfliktu, v konfliktu je Ukrajina,“ podotkl. Ukrajina podle něj bude a musí být za jednacím stolem. EU pak musí být za stolem také, ve fázi, do které patří, dodal.
