Krize kolem plynu a elektřiny Evropu stála bilion dolarů. Potrvá až do roku 2026

Napětí na trhu s energiemi a s vysokými cenami elektřiny a plynu bude v Evropě trvat nejméně do roku 2026. Roli ve zdražování budou hrát vysoké úrokové sazby evropských centrálních bank, ale i rostoucí ekonomická aktivita Číny. Vyšší ceny energií stály Evropu už bilion dolarů, píše Bloomberg.

Server Bloomberg vycházel z několika analýz, podle kterých státy Evropy na pomoci občanům a firmám utratily 700 miliard dolarů. Celkem zvýšené ceny energií stály přibližně bilion dolarů, počítá Bloomberg. Může však být mnohem hůř. Otazníky vzbuzuje především schopnost Evropy nahradit výpadky ruského plynu pro příští zimu. Tekutý LNG, i přes stavby LNG terminálů v Německu, Polsku či Nizozemsku, bude moci nahradit tradiční přepravu plynu až v roce 2026. A to dodávkami z Kataru a Spojených států. Podle Bloombergu je letošní zima pouze začátkem.

„Jakmile všechno sečtete - finanční pomoc, dotace - je to neuvěřitelný balík peněz,“ uvedl Martin Devenish s konzultantské firmy S-RM. „Příští rok to bude pro vlády bude mnohem těžší,“ pokračoval Devenish.

Německo dalo na energetickou pomoc zdaleka nejvíce a to 264 miliard eur, tedy přibližně 7 % svého HDP. Za Německem je s velkým odstupem Velká Británie s 97 miliardami eur (3,5 % HDP) a na třetím místě Itálie s 90 miliardami eur (5,1 % HDP). Česká republika podpořila firmy a občany 8,2 miliardami eur (3,4 % HDP).

Evropa podle propočtů Evropské komise letošní zimu ušetřila už 50 miliard kubických metrů plynu a to snížením spotřeby firem a domácností. Zároveň však německý regulátor minulý týden varoval, že dva z pěti faktorů, které sleduje, mezi nimi je i spotřeba, dosáhly kritických hodnot. Bloomberg proto očekává příští rok boj o zásoby plynu. Pro letošek zveřejnila Evropská komise plán, podle kterého by státy EU měly mít v únoru v zásobnících obsazeno minimálně 45 % kapacity.

Příští rok přitom bude konkurence na trhu ještě větší. Podle odhadů China National Offshore Corp zvýší Čína import plynu o 7 % oproti roku 2022. Navíc analytici předpokládají větší zimu i v Asii a například Japonsko může výrazněji ovlivnit trh s LNG, jehož je nyní největším exportérem.

Posledním faktorem, který může promluvit do cen energií, jsou vysoké úroky Evropských národních bank. Britská národní banka za jeden rok, od prosince 2021 do letošního prosince, zvýšila úrokovou sazbu z 0,1 % na současné 3 %. ECB v červnu letošního roku začala sazbu zvyšovat z 0 na 2,5 %.

Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz přitom nedávno varoval, že neutuchající snaha centrálních bank zvyšovat sazby, zvýší ekonomický tlak na lidi, a to bez výrazného vlivu na stoupající ceny. Navíc vysoké sazby mohou omezit důležité investice do potřebné infrastruktury.