Fialova vláda zničila důvěru ve fungující trh účelovou daní. O co se teď snaží?

Silný kapitálový trh plnící svou primární funkci. To je něco, co nemá ani Evropská unie, což opět vyzdvihuje Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy, a už vůbec to nemá Česká republika. Dlouhodobě u nás funguje tradice neefektivního bankovního financování. Tedy že firmy si jdou raději půjčit peníze do banky a následně jí dluh s úroky splácí, než aby přišly za investory na trh. Problém nerozvinutého kapitálového trhu je vidět i v tom, kolik lidí si na penzi uložilo peníze do starých penzijních fondů s téměř nulovým výnosem. Teď o nutném rozvoji kapitálového trhu mluví mimo jiné i vládou schválená Hospodářská strategie, což je také, zdá se, hlavní projekt nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN). Zapomíná se ale dodávat, že kapitálový trh současná vláda na velmi dlouho poškodila zavedením mimořádné daně, windfall tax, dopadající nejvíce na hlavní tuzemský akciový titul, tedy ČEZ.

Už v Koncepci rozvoje kapitálového trhu v letech 2019 až 2023 se konstatuje, že „kapitálový trh v České republice aktuálně neplní dostatečně svou hlavní funkci, tedy aby efektivně přerozděloval volné finanční zdroje od střadatelů a investorů (domácností) k podnikatelům, kteří potřebují financovat svůj rozvoj. I z historických důvodů převládá dnes v České republice tradiční bankovní financování (vklady a úvěry), významnou roli hraje prozatím i spoléhání se na dotace z Evropské unie.“

Na pražské burze se obchoduje (jen) 18 titulů (na trhu START pro menší firmy jich je 12). Investoři jako hlavní problémy označují nízkou likviditu tuzemské burzy, klesající objem obchodů a malý výběr titulů. Hlavně tedy chybějící velké technologické společnosti. Akcie antivirové společnosti Avast už z burzy také zmizely.

A jak tuto skutečnost vnímá ministerstvo financí? „Je pravda, že v Česku hraje tradičně primární roli bankovní financování (čemuž pomáhaly i rekordně nízké úrokové sazby), ale Česko není v tomto smyslu žádným unikátem. Přesto v posledních letech dochází k poměrně významnému rozvoji kapitálového trhu a například hlavní akciový index pražské burzy PX v loňském roce vykázal druhé nejvyšší tempo meziročního růstu za posledních pět let (+17,7 %),“ řekla redakci za ministerstvo financí Petra Vodstrčilová.

Role státu z hlediska kapitálového trhu a podpory vstupu společností na domácí akciový trh podle ní spočívá – a měla by i nadále spočívat – především ve stanovení stabilního a přehledného regulatorního rámce (prostřednictvím zákona o podnikání na kapitálovém trhu). „Stát se o zatraktivnění kapitálového trhu u drobných investorů zasadil například i nedávným zákonným zakotvením dlouhodobého investičního produktu (DIP) s daňovou podporou, v rámci kterého mohou občané mimo jiné investovat do akcií a dluhopisů obchodovaných na burze,“ tvrdí Vodstrčilová. Co se týče samotné pražské burzy, podle ministerstva financí je nevstupování nových společností na trh trendem, který lze vysledovat i jinde v Evropě.

Ani u ČNB investoři nenajdou zastání

Důvěra investorů v český kapitálový trh byla silně zasažena kvůli zavedení windfall tax. Nejen, že daň pro investory znehodnotila akcie společnosti ČEZ, která je přitom hlavním obchodovaným titulem, ale především znejistila investorské prostředí u nás jako celek. Jak toto ministerstvo financí aktuálně hodnotí a neobává se toho, že windfall tax bude mít opravdu dlouhodobé následky? Prý tomu „nic nenasvědčuje“.

„Záměr byl předem oznámen, zavedení daně prošlo řádným legislativním procesem. Vývoj, respektive nárůst hodnoty indexu pražské burzy PX od třetího čtvrtletí roku 2022 (kdy byla WFT oznámena a schválena) do současnosti nenasvědčuje tomu, že by došlo k „silnému zasažení důvěry investorů v český kapitálový trh“,“ tvrdí resort.

Windfall tax, která opravdu zasahuje téměř jen ČEZ, snižuje hodnotu společnosti a silně znevýhodňuje postavení minoritních investorů, tedy podle ministerstva financí vůbec žádný problém není. Stejně tak od ní, respektive od jejích následků, dává ruce pryč Česká národní banka.

„ČNB v souladu se svým zákonným mandátem a v mezích platných právních předpisů dohlíží na dodržování pravidel, která ochraňují transparentnost ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu. Věcné politické rozhodnutí o zdanění kotovaných společností a jeho výši, resp. jeho legislativní řešení, jakkoli každé takové zdanění může mít významný dopad na hospodaření jednotlivých dotčených společností a potažmo pro kapitálový trh, je mimo vymezený rámec dohledu ČNB,“ sdělila redakci mluvčí ČNB Petra Vlčková.

Argumentace ministerstva financí kolem windfall daně je pozoruhodná a neustále se měnící. Mimořádné příjmy a výdaje kvůli energetické krizi by měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) letos vyrovnané. Ministr financí Zbyněk Stanjura, který dlouhodobě tvrdil, že příjmy a výdaje by měly být vyrovnané a pro další platnost daně v příštím roce by tak nebyl důvod, ale najednou přišel se zcela jinými čísly. A začal tvrdit, že do mimořádných výdajů patří dříve nezmiňované položky. Podle resortního expertního odhadu ze začátku září se letos nakonec očekává inkaso z windfall tax dokonce dvojnásobek původně rozpočtované částky 17 miliard (kterou do poslední chvíle Zbyněk Stanjura opakoval), a v roce následujícím má jít zhruba o částku o deset procent nižší.

Letos tedy stát na dani vybere více než 34 miliard (z drtivé většiny od ČEZ), a za rok přes dalších třicet miliard. Informace o mimořádné dani a jejích plánovaných výnosech se v návrhu rozpočtu neuvádí, což ministerstvo zdůvodnilo její potenciální kurzotvornou hodnotou. Vládě přitom dříve nevadilo, jak s hodnotou akcií ČEZ manipulovala. Ať už nepovedenou snahou snížit podíl hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, tzv. Lex ČEZ, kvůli čemuž se loni v létě akcie prudce propadly. Nebo právě samotnou existencí windfall tax a měnícími se výroky o ní.

O podrobnějším vyjádření ministerstva financí píšeme například tady. 

Mimo zhruba 160 tisíc minoritních akcionářů, o kterých premiér nepovedeně prohlašoval, že se jedná o „bohaté velké podnikatele se stamilionovými majetky”, se ale o windfall tax mluví jen málo. I proto má zřejmě stát pocit, že si to mohl a může dovolit.