Řeší se další možný návrat Nord Streamu 2. Finsko by jím mohlo Evropě posílat „zelený“ vodík

Plynovod Nord Stream 2, který byl poškozen v důsledku sabotážního útoku v roce 2022 a nikdy nebyl uveden do plného provozu, se znovu dostává do centra pozornosti. Tentokrát však nikoli jako prostředek pro transport ruského plynu, ale jako možná součást infrastruktury pro přepravu zeleného vodíku. Podle německého deníku Handelsblatt, který se odvolává na vládní a průmyslové zdroje, se zvažuje využití části potrubí k přepravě vodíku z Finska do Evropy.

Debata o budoucím využití Nord Stream 2 získala na intenzitě zejména po rozhodnutí kantonálního soudu ve švýcarském městě Zug. Ten 9. ledna 2025 udělil společnosti Nord Stream 2 AG, která je od roku 2022 v insolvenci, další odklad – až do 9. května. Důvodem jsou složité geopolitické okolnosti, blížící se volby do německého Spolkového sněmu a nástup Donalda Trumpa do úřadu prezidenta USA. Původně měla být potrubí po 10. lednu prodána k úhradě dluhů, ale odklad tento proces prozatím pozastavil.

To znamená, že kontrolu nad plynovodem si zatím udrží ruský státní gigant Gazprom i pět dalších investorů včetně německého Uniperu, který do projektu vložil téměř jednu miliardu eur. Pokud se nenajde řešení, prodej infrastruktury zůstává reálnou možností.

Podle různých mediálních zpráv se o převzetí plynovodu zajímá americký podnikatel Stephen Lynch. Ten je údajně v kontaktu s administrativou Donalda Trumpa a již si zažádal o povolení k nákupu. Takové povolení je nutné, protože na Nord Stream 2 se stále vztahují americké sankce. Lynch svůj zájem údajně obhajuje tím, že americký vlastník by mohl posloužit jako diplomatický nástroj pro mírové rozhovory s Ruskem.

Německá vláda však zatím k otázce budoucího vlastnictví plynovodu zachovává odstup. „Budeme i nadále pracovat na ochraně našich práv,“ uvedl mluvčí německého ministerstva financí, které je odpovědné za společnost Uniper.

Jednou z možných variant, jak infrastrukturu využít, je její přeměna na přepravu vodíku. Tato myšlenka se již delší dobu diskutuje, především v kontextu plánů na vytvoření tzv. „vodíkového koridoru“ mezi Finskem a Německem. „Německo a Finsko chtějí podporovat vytvoření vodíkového importního koridoru pro Německo a další pobaltské státy a využít potenciál regionu pro obnovitelné zdroje energie,“ uvedla mluvčí německého ministerstva hospodářství.

Projekt Ostseekorridor byl již zařazen Evropskou komisí mezi tzv. Projekty společného zájmu (PCI), což by mohlo otevřít cestu k jeho financování. Na přípravě této iniciativy se podílejí tři skandinávské společnosti – Copenhagen Infrastructure Partners, Nordion Energi a Gasgrid Finland. Vzhledem k vysokým nákladům na výstavbu nové infrastruktury se proto pozornost obrací právě k plynovodu Nord Stream 2. Technicky by jeho přeměna na přepravu vodíku byla možná.

Kritika ze strany ekologických organizací

Navrhované využití plynovodu pro vodík však čelí i kritice, zejména ze strany ekologických organizací. Německá organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) upozorňuje, že se může jednat o zastírací manévr, který by fakticky vedl k obnovení dodávek ruského plynu. „Úprava Nord Stream 2 na přepravu vodíku je pouze levnou výmluvou pro to, aby se dovoz ruského plynu mohl i nadále udržet,“ uvedl Constantin Zerger, vedoucí oddělení energetiky a klimatu v DUH.

Podle DUH není myšlenka přepravy vodíku realistická ani z praktického hlediska. „Možné převedení plynovodu na vodík je již z principu nereálné, protože v dohledné době nebude k dispozici dostatek zeleného vodíku,“ upozornil Zerger. Další zástupce organizace Sascha Müller-Kraenner dodal: „Uvedení Nord Stream 2 do provozu by nejen financovalo Putinovu válečnou pokladnu, ale také by dále posilovalo závislost Evropy na fosilním plynu a ohrožovalo by cíle v oblasti ochrany klimatu.“