Polsko má žádat po Švédsku díla uloupené za třicetileté války. Poslanci se odvolávají na smlouvu z roku 1660

Polští poslanci za opoziční PiS během interpelací navrhli využít dobrých vztahů se Švédskem a požadovat návrat uměleckých děl a artefaktů, které Švédové v Polsku ukradli během třicetileté války. Dočkalo se jim i zajímavých odpovědí. Zatímco ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednou z hlavních překážek je chybějící soupis ukradených děl, tak ministerstvo kultury už oznámilo, že o otázce jedná a jeden obraz se již podařilo vrátit. Informuje o tom televize Wpolsce24. Značnou újmu ve válce utrpěly také české země, když Švédové vyrabovali mimo jiné Pražský hrad a v něm především cenné rudolfinské sbírky.

Poslanci Michał Woś, Jan Khantak a Dariusz Matecki vyjádřili přesvědčení, že současné dobré vztahy mezi Polskem a Švédskem představují příležitost k zahájení mezinárodního dialogu o restitučním procesu. Mezi významné předměty, jejichž návrat požadují, patří například zbroj krále Zikmunda Augusta, portrét Jana Kazimíra od Daniela Schultze, Portrét Vladislava IV. z dílny Petera Paula Rubense nebo meč Vladislava IV. darovaný papežem Urbanem VIII.

Poslanci také během interpelací upozornili, že na základě Olivského míru z roku 1660 mělo Švédsko díla vrátit. Smlouvu v roce 1661 ratifikoval Sejm, ale Švédsko nikdy konkrétní kroky k jejímu naplnění nepodniklo.

Interpelace není první snahou o navrácení zcizených kulturních děl. V roce 2022 Polsko usilovalo o navrácení tzv. Statutu Łaskiego, významného historického dokumentu. Švédský delegát při OBSE tehdy podpořil polské požadavky, ale k navrácení však nedošlo.

Současný místopředseda polského ministerstva zahraničí Władysław Teofil Bartoszewski připustil, že snahy o restituci děl dosud nepřinesly větší úspěch. Uvedl, že absence detailní evidence o ztracených předmětech je jednou z hlavních překážek.

Polská ministryně kultury a národního dědictví Hanna Wróblewska ale uvedla, že jednání se švédskou stranou pokračují. Připomněla také dřívější úspěch při navrácení obrazu „Oplakávání Krista“ z dílny Lucase Cranacha staršího, který je dnes vystaven v Národním muzeu ve Vratislavi.

To, že by navrácení ukradených děl mohlo být blízko, pak naznačila švédská ambasáda ve Varšavě. "Podle švédských zákonů spravují muzea své sbírky sama. Posuzují také, zda existují důvody pro vydání předmětů v rámci restituce. Právě odborníci zaměstnaní v kulturních institucích, jako jsou muzea, knihovny a archivy, jsou kvalifikovaní k tomu, aby se vyjadřovali k často mnohostranným aspektům každého jednotlivého případu v souladu s platnými zákony a etickým kodexem muzeí," uvedla ambasáda.

Není to poprvé, co se Polsko zabývá návratem válečné kořisti či reparacemi. V minulých letech polská PiS často otevírala otázku německých druhoválečných reparací. Jaroslaw Kaczynski dokonce reparace vyčíslil na několik bilionů korun. Kaczynski téma využíval ve volební kampani s dovětkem, že opozice (současná vládní koalice) je proti Německu servilní. Polsko se však vzdalo nároků na reparace při smlouvě s NDR v roce 1953.