Někdo má máslo na hlavě. Obchody viní potravináře z drahého jídla, měl by konat ÚOHS, říkají

V tuzemsku dál eskaluje napětí mezi obchodníky a velkými potravináři kvůli rostoucím cenám základních potravin, zejména másla a dalších mléčných výrobků. Obě strany se vzájemně obviňují z manipulací a vytváření cenových tlaků, které pak v obchodech pociťují běžní spotřebitelé. Hospodářské výsledky však naznačují, že hlavním hybatelem cen mohou být právě velkopotravinářské společnosti, které dosahují rekordních zisků.

Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza poslední dny obviňuje Potravinářskou komoru z manipulace s veřejným míněním a záměrného vytváření paniky. „Potravináři opět zastrašují, manipulují s daty a snaží se vyvolat paniku, aby zakryli vlastní neschopnost. V zahraničí se máslo vyrábí levněji, protože se inovovalo. V Česku se vyvolávají krize, aby se nemuselo dělat nic,“ prohlásil Prouza a přirovnal současnou situaci k „máslové krizi“ z roku 2017, kdy ceny másla vystoupaly na rekordní úroveň.

Podle Prouzy obchodníci nejsou tím článkem, který by měl zájem zvyšovat ceny. Jejich marže, jak tvrdí, zůstávají minimální a pokrývají především logistické a provozní náklady. „Marže na jedné kostce másla činí přibližně 2,30 Kč,“ uvedl Prouza a dodal, že obchody investují do modernizace a zlepšení efektivity, aby náklady minimalizovaly.

Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se cena másla zvýšila na 275 korun za kilogram, což představuje meziměsíční nárůst o 11,2 procenta a meziročně o 34,04 procenta. Podobně se zvýšily i ceny mléka, eidamu a vajec. Kilogram eidamu poprvé překročil hranici 200 korun, což představuje meziroční nárůst o 14,37 procenta. Cena deseti vajec dosáhla více než 49 korun, což je výrazný nárůst oproti 42,14 korunám v září.

Vysvětlení, nebo výmluvy

Potravinářská komora se brání obviněním a obviňuje obchodníky z šíření dezinformací. „Potravinářská komora důrazně odmítá překrucování některých faktů o cenách potravin a o financování naší organizace,“ uvedl mluvčí komory Marek Zemánek v prohlášení, které má redakce k dispozici. Potravináři tvrdí, že jejich výrobní náklady prudce rostou kvůli vyšším cenám energií, krmiv a lidské práce. Argumentují také tím, že nové ekologické regulace EU zvyšují administrativní zátěž a výrobní náklady.

Zemánek také zmínil, že producenti v září meziměsíčně zvýšili cenu másla o 15,8 koruny na kilogram. „Hlavní příčinu prudkého nárůstu cen másla je nutné hledat především na straně obchodních řetězců,“ uvedl. Přesto statistiky a hospodářské výsledky některých velkých potravinářských firem tento argument zpochybňují.

Prouza nicméně volá po tom, aby zasáhl antimonopolní úřad. „Očekávám, že ÚOHS má v tuto chvíli už dostatek veřejných indicií, že tady Potravinářská komora koordinuje komunikační kampaň za zdražování potravin, aniž by pro to byly objektivní důvody. A pokud funguje ÚOHS podobně jako jiné soutěžní úřady, tak už si jistě dělá analýzu toho, kdo je ve vedení Potravinářské komory a čí potraviny zdražují nejvíc,“ sdělil deníku Echo24.

Důkaz o skutečném viníkovi?

Jedním z příkladů, které naznačují, že hlavní zodpovědnost za růst cen může ležet na straně potravinářů, je koncern Agrofert. Expremiér Andrej Babiš, do jehož fondů holding spadá, nedávno ve sněmovně prohlásil, že lidé bojují o přežití a nemůžou si dovolit ani drahé základní potraviny.

Agrofert je jedním z největších hráčů na českém trhu a jeho společnosti, jako jsou mlékárna Olma a pekárenská společnost Penam, vykazují rekordní zisky navzdory rostoucím výrobním nákladům.

Olma, součást Agrofertu, loni zvýšila čistý zisk o 31 procent na historických 282,3 milionu korun. I když se potýkala s vysokými výrobními náklady, dokázala zvýšit tržby na 4,447 miliardy korun. Společnost uvedla, že i přes rostoucí ceny energií a dalších vstupů dokázala udržet některé klíčové produkty na stabilních cenách, což naznačuje, že její ziskovost nebyla ovlivněna pouze externími faktory.

Podobně se dařilo pekárenské společnosti Penam, která dosáhla nejvyššího zisku za mnoho let, 429 milionů korun, což bylo téměř trojnásobné zvýšení oproti předchozím letům. Navzdory poklesu cen pečiva v prosinci 2023 a rostoucím nákladům na mzdy dokázala společnost zvýšit svou rentabilitu. Podnik také zredukoval spotřebu energií o 11 procent oproti letům 2021 a 2022 díky investicím do modernizace.

Sám Agrofert pak sice vloni zaznamenal pokles celkového zisku o 84 procent na 2,09 miliardy korun, přesto jednotlivé firmy dosáhly lepších výsledků díky vyšším cenám konečných produktů.

Jestli bude zdražování potravin pokračovat i nadále, je otázkou blízké budoucnosti. Jiří Tyleček z XTB upozornil, že růst cen může být urychlen závěrečnou sezonní poptávkou roku a obecnými inflačními tlaky. Spotřebitelé se tedy zřejmě musí připravit na pokračující cenovou nejistotu.