Podnikům přibude papírování. Zákon o whistleblowingu dopadá na tisíce firem

Zákon o ochraně oznamovatelů, který právě prochází sněmovnou, má zaměstnancům v soukromé i veřejné sféře zaručit právo na nahlášení protiprávního jednání, a to bez obav z případných odvetných opatření a postihů. Pro část firem, ale i veřejných institucí může jeho zavedení do praxe představovat nepředvídatelnou administrativní zátěž a také se prodražit. Upozorňuje na to Asociace malých a středních podniků i Podnikatelské odbory. Přinášíme plné znění navrhovaného zákona.

Předložený zákon podle vlády zohledňuje v přiměřené míře evropskou směrnici z roku 2019, neúspěšné pokusy o prosazení podobné legislativy se u nás ale objevily už dříve. Současný návrh, jak také požaduje Evropská komise, má primárně zajistit ochranu a anonymitu zaměstnancům, kteří se rozhodnou upozornit na případy korupce, ale i všech dalších trestných činů a protiprávního jednání. Například před odplatou ze strany jejich zaměstnavatele.

Vztahovat se má na veřejné instituce, úřady a obce s více než 10 tisíci obyvateli a také firmy nad 50 zaměstnanců – těch bylo v ČR v roce 2022 podle dat Českého statistického úřadu asi 15 tisíc. Podnikatelé a svazy teď mají obavu, že implementace evropské směrnice zkomplikuje život zejména malým a středním podnikům. Pro zaměstnavatele totiž přináší řadu nových povinností, které se neobejdou bez papírování.

Firmy budou muset například určit takzvanou „příslušnou osobu“, pracovníka, který zajistí, že zaměstnanci budou mít možnost podat písemně skrze oznamovací systém, ústně a na žádost dokonce také osobně podnět upozorňující na podezření z protiprávního jednání, na něž narazili při výkonu práce. Tento zaměstnanec bude muset podněty archivovat a v předepsané lhůtě na ně i reagovat. Do 7 dnů bude muset písemně vyrozumět oznamovatele o přijetí podnětu a do 30 dnů pak posoudit důvodnost jeho oznámení a podat autorovi zprávu o výsledcích.

Asociace malých a středních podniků má obavy

Podle Josefa Jaroše, předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, to bude pro podniky nepochybně představovat dodatečnou administrativní zátěž, což je problematické zejména ve chvíli, kdy „stát administrativně komplikuje další agendy, jako jsou například dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo home office“.

Předseda asociace říká, že by však v případě kategorie malých a středních podniků nemělo jít o tak rozsáhlou agendu, aby bylo nutné zřízení nového pracovního místa. „Ale už situace, kdy se této agendě bude věnovat pracovník, který by měl řešit něco úplně jiného, nebude pro firmy efektivní,“ dodává Jaroš.

Současná podoba zákona zatím nepočítá s tím, že by se firmy musely zabývat anonymními oznamovateli a hlášením přestupků. I o tom se ale v parlamentu vedou diskuze. „Podnikatelé obecně problematiku anonymních oznamovatelů vnímají se znepokojením a rozporuplně. Právě anonymnost umožňuje některým oznamovatelům dané jednání nahlásit jako nevhodné, zároveň pak nelze daného oznamovatele chránit, neboť není známa jeho totožnost,“ reaguje předseda představenstva Asociace malých a středních podniků.

„Další progresivistické divadlo,“ říká Bábek

Jako zbytečnou komplikaci opatření vnímá také předseda výboru Podnikatelských odborů - Unie podnikatelských a živnostenských spolků Radomil Bábek. Současné zákony jsou podle něj s ohledem na možnosti zaměstnanců naprosto dostačující. „S podezřením na porušení pracovněprávních předpisů, včetně diskriminace, se může obrátit na inspektorát práce a úřad práce. A pokud je kontrola prováděna na podnět zaměstnance, je inspektor povinen zachovávat mlčenlivost o jeho totožnosti (...). V neposlední řadě se může obrátit i na obecní úřad, kde může oznámit podezření na spáchání přestupku, na Policii ČR a státní zastupitelství, kde může oznámit podezření ze spáchání trestného činu a může tak učinit i anonymně,“ popisuje Bábek. Stát se podle něj snaží do soukromého majetku „nastrčit prstíky státní moci“. „Je to jen další progresivistické divadlo. Je to hra, jak rozvracet společnost,“ pokračuje.

„Kromě morálního a společenského aspektu narušení vztahů ve firmách musíme vzít v úvahu i ryze praktické věci. Přijetím zákona bude i na malé a střední podniky uvalena řada povinností a zvýší se jim náklady. To, co nyní vypadá tak jednoduše, je vždy v praxi mnohem složitější a komplikovanější. Kdo bude ‚ochránce oznamovatelů‘ řídit? Jak bude odměňován? Dostane od firmy prémie, když bude mít dostatek udání na ni samotnou? Komu bude reportovat a jak bude jeho práce hodnocena? A bude na to stačit jeden člověk? Nebo to není práce ani na jeden úvazek? Nebude to takový novodobý ‚kontráš‘, o kterém všichni vědí, co dělá, ale přitom nevědí, co dělá? Budou se ho lidé bát, nebo jej budou mít za přítele? A nebudou se jej bát majitelé či manažeři firmy, což by fatálně narušilo standardní fungování organizace?“ ptá se Bábek.

Implementace evropské směrnice do české sbírky zákonů má už více než roční zpoždění. Podle poslankyně z hnutí STAN Hany Naiclerové tak mohou Česku hrozit brzy i sankce. Naiclerová nebo místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) chtějí, aby v zákoně byli explicitně zakotveni i anonymní oznamovatelé. Zpřísnění oproti současnému návrhu naopak odmítá ODS. Více jsme psali v článku Piráti a STAN podpoří anonymní udání. Koalici rozděluje zákon o ochraně „whistleblowerů“.

CELÝ NÁVRH ZÁKONA PŘINÁŠÍME V PLNÉM ZNĚNÍ ZDE:

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů by Echo24 on Scribd