Příspěvek na dřívější penzi dostanou zejména „stachanovci“. Lidé před důchodem mají smůlu

Vláda vyškrtla z řešení tzv. náročných profesí přes stovku tisíc lidí, nyní se bude zabývat dlouho očekávaným návrhem, který jim ho má do budoucna umožnit. Kompromisní návrh přinese prvně zásadní rozdíl především pro lidi v předdůchodovém věku. Podle původního návrhu totiž měli ti, kdo odpracovali v náročném provozu posledních 10 let, nárok odejít do důchodu bez krácení o více než rok dříve. Teď nemají dřívější odpracované roky hrát roli.

Možnost dřívějšího odchodu do důchodu bez krácení má nahradit povinný příspěvek zaměstnavatele do spoření na stáří. Podle finální podoby důchodové reformy mohou chodit do penze dřív bez krácení pobírané částky podle počtu odpracovaných směn jen lidé z nejrizikovější čtvrté kategorie, tedy asi 12 000 osob. Dalších 108 000 lidí ze třetí kategorie, kteří pracují v chladu, teple, s fyzickou zátěží či vibracemi, vládní poslanci z reformní novely při jejím projednávání ve sněmovně vyškrtli.

Podle počátečních informací měly firmy zaměstnancům s rizikovou prací odkládat čtyři procenta. To však nebude platit ve všech případech, příspěvek se má podle dosavadních informací stupňovat podle počtu směn. Pouze ti, kteří odslouží za měsíc všechny směny v náročné profesi mají získat čtyři procenta, do poloviny směn v měsíci pak má jít o tři procenta a v případě dvou či tří směn za měsíc nemusí dostat žádný příspěvek. Jednoduše řečeno, zaměstnanci by si pak skrze naspořené peníze měli doplatil zkrácený důchod kvůli předčasnému odchodu do penze.

To tak znamená zejména pro lidi v předdůchodovém věku zásadní změnu. Pokud si má zaměstnanec z penzijního připojištění vyplácet prostředky, z logiky věci si je musí stihnout do doby odchodu do penze naspořit. Pokud bychom vycházeli pouze z prostředků dodávaných zaměstnavateli, pro zaměstnance blížící se k důchodovému věku to znamená spíše malou šanci peníze v takové míře uspořit. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) dříve uvedl, že by měli mít zaměstnanci nárok na příspěvek již po odpracování jednoho měsíce, k pokrytí několika let dřívějšího odchodu je však třeba naspořit statisíce.

To je z pohledu srovnání s původním návrhem výrazný posun. I v něm platilo, že odejít do důchodu dříve o plných pět let budou moci lidé až kolem roku 2045. Dřívější odchod měl totiž stejně jako u čtvrté kategorie vycházet z evidence směn u zaměstnavatelů, kteří ji však nyní mají povinnost držet jen deset let nazpět. I tak by ale zaměstnanci, kteří v posledních deseti letech v rizikovém provozu pracovali, mohli odejít o rok a čtvrt dříve do nekráceného důchodu.

Pokud má však platit, že půjde nově čistě o příspěvek zaměstnavatelů do třetího pilíře, vycházet je možné až z budoucích příspěvků, které se začnou na účtech zaměstnanců spořit se začátkem platnosti zákona. Skloňovanou variantou je využití tzv. předdůchodu, tedy možnosti nechat si z připojištění vyplácet až o pět let dříve část naspořených prostředků v měsíčních intervalech. Jenže i zde platí určitá pravidla, pro minimální výši spojenou s minimální dobou pobírání během dvou let je třeba naspořit přes tři sta tisíc korun.

Vláda by měla návrh zákona o povinném příspěvku zaměstnavatelů do spoření na stáří projednat už ve středu. Poslanec Michael Kohajda (za KDU-ČSL) uvedl, že návrh připravila skupina zástupců všech čtyř koaličních stran. Společně zákon mají předložit dva zákonodárci z každé vládní strany a jako poslanci i ministři práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a financí Zbyněk Stanjura (ODS). Koalice původně slibovala, že normu sepíše do konce loňského roku.

Ostrou kritiku si však vláda už dopředu vysloužila od odborů, podle nich se dohodla na řešení dřívějších penzí pro část lidí s rizikovou prací bez projednání se zástupci zaměstnanců. Považují to za porušení sociálního dialogu. Obávají se toho, že návrh pracovníkům z takzvané třetí rizikové kategorii s prací v chladu, teple, s vibracemi či fyzickou zátěží proti nynějšímu stavu nic navíc nepřinese. Vedení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) si stěžuje na to, že se koalice na návrhu dohodla bez projednání s odboráři a předloží ho její poslanci. „Takový postup je pro ČMKOS nepřijatelný a považuje ho za flagrantní porušení sociálního dialogu,“ uvedla centrála.