Chtěl zastřelit Slánského. 27letý Tomek byl poslední popravený politický vězeň

Sedmnáctý listopad není pouze výročím pádu komunismu v Československu a poprav českých studentů v roce 1939. V roce 1960 byl ve stejný den popraven poslední politický vězeň Vladivoj Tomek, který byl odsouzen k absolutnímu trestu. Při této příležitosti se konala malá pieta před Tomkovým domem poblíž pražského Strossmayerova náměstí. Na mladého odbojáře, který zemřel v 27 letech, zavzpomínalo několik lidí včetně starosty Prahy 7 Jana Čižinského, historika Petra Blažka a bývalého Tomkova spolužáka Iva Klempíře.

„Byla to největší přestřelka v Čechách po druhé světové válce,“ vzpomínal na jednu z akcí Vladivoje Tomka historik Petr Blažek. Přestřelka, při které mladí studenti přepadli vojenskou hlídku vysílače ve Strašnicích, se udála v prosinci 1952. Studenti se k činu rozhodli poté, co zjistili, že vojáci nemají zbraně nabité. Dva vojáci jim zbraně vydali, ale dva další členové hlídky se rozhodli bránit. Přepad skončil smrtelným postřelením vojína Rudolfa Šmatlavy, další člen hlídky Jaroslav Hýbl byl postřelen. Poté, co se skupina mladíků dala na útěk, vypálil po nich Hýbl 167 ran ze samopalu, avšak nikoho nezasáhl.

„To jste včera udělali vy?“ vzpomínal na pietě Ivo Klempíř na svou reakci, když se dozvěděl, že se přestřelky účastnili jeho spolužáci. Zároveň uvedl, že o účasti spolužáků na akci vědělo dost lidí, ale nikdo nic neřekl. Vyšetřovatelé se na stopu skupině dostali až o 7 let později a v roce 1959 zatkli sedm lidí.

Na pietní akci kousek od bývalého reálného gymnázia, kam Vladivoj Tomek chodil, historik Blažek vyjádřil přesvědčení, že v případě, že by existovalo více odbojových skupin, které chtěly nový režim násilně konfrontovat, mohla se historie vydat jiným směrem. Podle Blažka by Československo mohlo být blíže benevolentnějšímu režimu jako například v sousedním Polsku. K bývalému režimu se také vyjádřil starosta Prahy 7 Jan Čižinský, který upozornil, že slavíme první 17. listopad bez komunistů v parlamentu, ale zároveň varoval, že se musíme stále snažit, aby se komunisté neobjevili na politické scéně v jiných barvách.

Skupina sedmi lidí bylo odsouzena od 12 do 25 let za vlastizradu a sabotáž. Tomek jako vůdčí osobnost odbojové skupiny dostal nejvyšší trest. Ivo Klempíř vyfasoval za vlastizradu 12 let. Byl však propuštěn během amnestie v roce 1964, kdy se zjistilo, že jako mladistvý v době akcí Tomkovy skupiny nemohl být odsouzen, uvedl Blažek.

Na setkání také Ivo Klempíř vzpomínal na to, jak silný odpor jeho spolužák ke komunismu měl. Skupina plánovala například zastřelit Rudolfa Slánského, jehož syn byl jejich spolužákem. Tomek však nebyl jediná významná osobnost, které ve stejnou dobu navštěvovala reálné gymnázium na Strossmayerově náměstí, kde je nyní základní škola. Do třídy s Tomkem, jak později upozornil Blažek, chodil i Karel Kochner, který později jako agent StB infiltroval americkou CIA.

Vladivoj Tomek byl popraven 17. listopadu 1960 v pankrácké věznici v 11:55 a zemřel krátce po poledni.