Zajišťovací příkazy mají nedostatky, připustilo po dlouhé době ministerstvo financí
Blíží se konec "zajišťováků"?
NOVÉ
FOTO: Wikimedia Commons/ŠJů
Zajišťovací příkazy finanční správy, na které se dlouhodobě snáší kritika, mnohdy vykazovaly nedostatky. Ve vyjádření pro server Zdroj.cz to přiznalo ministerstvo financí. Opatření byla často nedostatečně odůvodněná a pro podnikatele znamenala okamžitý konec. Ministerstvo se proto chystá ke změně legislativy, podle níž byl zajišťovací příkazy měl nahradit takzvaný zajišťovací dozor.
Nejvyšší správní soud v minulosti množství „zajišťováků“ zrušil, protože jejich použití nebylo kvalitně odůvodněné. Další potíží byla nesmlouvavost zásahu. Právnická osoba, vůči níž bylo užito zajišťovacího příkazu, totiž musela obratem finanční správě zaplatit požadovanou částku, jinak jí úředníci obstavili účty a majetek. Kritici příkazů přitom poukazují na to, že by k nim mělo sahat jen v krajních situacích.
„Má se použít v situaci, kdy dotyčný jde na letiště a v kufru má svých 50 ukradených milionů. To je na místě, mu je zajistit. Ale nemá se to používat u člověka, který má výrobní halu, 120 zaměstnanců a čtyři nákladní auta a který se rozhodně nechystá prchnout, takže nehrozí, že stát přijde o peníze. Pokud se tedy vůbec prokáže, že něco udělal,“ okomentoval pro Zdroj.cz David Hubal, daňový poradce z Unie daňových poplatníků.
Že nebylo používání zajišťovacích příkazů ideální, přiznává i resort financí. „V loňském roce došlo v reakci na vyvíjející se judikaturu k významné změně metodiky týkající se vydávání zajišťovacích příkazů. Díky tomu by současná a budoucí aplikace zajišťovacích příkazů již neměla vykazovat nedostatky, na které správní soudy svými judikáty upozornily,“ citoval Zdroj.cz mluvčího ministerstva Filipa Běhala.
Začít chce u nové metodiky, kterou vydala na konci minulého roku. K zásadnějším změnám dojde ale až později. Chystaná novinka by měla být součástí plánované novely daňového řádu, jejíž první část je plánovaná až na rok 2020. „Ministerstvo financí na základě průběžných diskuzí za účasti ministerstva spravedlnosti, Nejvyššího správního soudu, Veřejné ochránkyně práv i odborné veřejnosti analyzuje možnost alternativních forem realizace zajišťovacího příkazu např. tzv. zajišťovací dozor,“ přiblížil Běhal.
Návrh předpokládá, že se tím zabrání zajišťovacím příkazům, které by znemožnily činnost firmám, jež mají provoz, zaměstnance a vyrábí. „Nemá smysl zajišťovacím příkazem, který často znamená insolvenci, okamžitě zlikvidovat firmu, která vyrábí a zaměstnává lidi. Zvláště když se možná do nějakého problému dostala kvůli dílčí věci v jejím byznysu,“ vyjádřil se soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka.
