Německé církve přiznávají máslo na hlavě. Rozhodly se pomoci v prevenci sebevražd
Nárustající počet sebevražd
Téma sebevražd bylo vždy pro církev velkým tabu. Jejich rostoucí číslo však u dvou hlavních německých církví vyvolalo potřebu pomoci těm, kteří si chtějí vzít život. Církve se aktuálně rozhodly podporovat prevenci sebevražd a péči o ty, kdo se o ni pokusili, uvádí Deutsche Welle. V Německu spáchá každý rok sebevraždu kolem 10 tisíc lidí a až 100 tisíc se o dobrovolný odchod ze života pokusí. Kvůli depresím a následné sebevraždě umírá v Německu ročně více lidí než jich zemře například při dopravních nehodách, z předávkování se drogami, na AIDS, nebo je zavražděno.
Protestantská a katolická církev zahájila celonárodní kampaň Týden pro život. Akce Woche für das Leben je již 25 let starý program. Letos je jejím dějištěm Kostel na Tržišti (Marktkirche St. Georgii et Jacobi) v centru v Hannoveru a zaměřuje se speciálně na prevenci sebevražd. Na kampani se podílí humanitární organizace i různé svépomocné skupiny.
Církev věří, že víra může lidem pomoci překonat sebevražedné myšlenky a nabídnout jim duchovní cestu. „Láska Boží se vztahuje jak na ty, kteří si život vzali, tak i na ty, kteří se o to pokusili,“ řekl v kázaní biskup Heinrich Bedford-Strohm, který stojí v čele Německé evangelické církve. Dále uvedl, že jde o vinu církve, jejíž postoj k sebevraždám byl odmítavý: „Je to historická chyba církve, příliš dlouho odmítala otevřít náruč boží.“
„Jak by mohl Bůh nechat padnout ty, kteří vidí smrt jako jedinou cestu, když tak dobře zná jejich utrpení?“ ptal se Bedford-Strohm. Hovořil o historickém selhání církve, jejíž vinou podle něj je, že lidi, kteří si vezmou život, zatracuje, odmítá jim pohřeb a posiluje pocity viny u jejich blízkých.
Hlavním úkolem církve je vést a chránit lidi. Církev musí zoufalým lidem naslouchat, porozumět jim a brát vážně známky sebevražedných sklonů, řekl předseda Německé biskupské konference, kardinál Reinhard Marx. Lidé s depresí se většinou stáhnou a jsou méně společenští. Přesto téměř 70 procent sebevrahů zkusí vyhledat pomoc. Kontaktují rodinu, přátelé, anonymní služby nebo právě duchovní.
Lidé s myšlenkami na smrt se pohybují na tenkém ledě. Balancují mezi touhou zemřít a vůlí dále žít. Důležité je takového člověka přivést na stranu volby života, řekla ředitelka Národního programu prevence a sebevražd Barbara Schneiderová.