Velká prověrka vládní CDU: dvoje volby napoví, zda se sune do opozice

Za přísných hygienických podmínek dnes ráno začaly volby do regionálních sněmů v německých spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Porýní-Falc. Jejich výsledek bude nejen zkouškou sil před zářijovými parlamentními volbami v Německu, ale může také naznačit osud vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) končící kancléřky Angely Merkelové. Strana, která je největší politickou silou v Německu, může s odchodem Merkelové skončit v opozici.

Odchod do opozice CDU hrozí v Bádensku-Württembersku, kde je nyní v koalici se Zelenými slabší vládní stranou. Zelení, kteří v této jihoněmecké spolkové zemi dnes čekají velké vítězství s asi 32 procenty, totiž do budoucí zemské vlády mohou přizvat sociální demokraty SPD a liberály FDP. Komentátoři nevylučují, že touto cestou by se mohlo vydat po zářijových volbách celé Německo.

V takovémto složení, ale pod taktovkou sociálních demokratů, vládne koalice v sousedním Porýní-Falci. A pokračovat by zde mohla i po volbách, ve kterém o první místo soupeří SPD a CDU. Výsledek bude podle průzkumů těsný.

Volební místnosti se dnes otevřely v 08:00 a hlasovat bude možné až do 18:00, ihned poté jsou očekávány první odhady. První výsledky zde byly při volbách před pěti lety známy okolo 22:30, letos by to ale mohlo být později kvůli očekávanému velkému podílu korespondenčních hlasů. Tuto formu výběru kandidáta si kvůli pandemii nemoci covid-19 očividně vybralo nejvíce voličů v historii.

V Porýní-Falci, kde může volit 3,1 milionu lidí, požádalo podle šéfa volební komise Marcela Hürtera o možnost hlasovat korespondenčně zhruba 44 procent oprávněných voličů. „Pokud vycházíme ze 70procentní volební účasti, činil by podíl korespondenčních hlasů 63 procent,“ řekl Hürter magazínu Der Spiegel. V roce 2016 byl při účasti 70,4 procenta podíl korespondenčních hlasů 30,6 procenta.

Z Bádenska-Württemberska, kde může hlasovat 7,7 milionu lidí, aktuální data nejsou dostupná, neboť volební systém je v této zemi decentralizovanější. V roce 2016 zde poštou odevzdalo hlas 21 procent hlasujících, tedy každý pátý volič, před 25 lety to byl každý desátý, uvádí televize SWR. Letošek bude ale zcela jistě rekordní. Například volební okrsek Heidelberg v sobotu sdělil, že o poštovní hlasování požádalo 40 procent oprávněných voličů, což je více než dvojnásobek oproti roku 2016.

V obou zemích voliči o možnost hlasovat korespondenčně mohli požádat do pátku do 18:00, pokud ale lidé náhle onemocní, nebo je jim nařízena povinná karanténa, mohou o poštovní hlas žádat do dnešních 15:00.

Podle politologů z korespondenčního hlasování budou těžit především Zelení a CDU, kteří mají disciplinovanou voličskou základnu. Naopak pro Alternativu pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou, je takové hlasování nevýhodné. AfD si toho zřejmě je vědoma, protože již po prezidentských volbách v USA loni v listopadu zpochybnila bezpečnost takového hlasování. Šéf frakce AfD v sasko-anhaltském zemském sněmu Robert Farle dokonce v prosinci prohlásil, že karanténní opatření jsou jen záminkou jak zavést korespondenční volbu, díky které bude možné v Německu provádět rozsáhlé volební podvody.

Vedle korespondenčního hlasování je možné volit i tradičně, tedy vložením lístku do urny ve volebních místnostech. Kvůli pandemii ale voliči musí dodržovat přísná hygienická opatření. Do hlasovací místnosti je možný vstup jen se zdravotnickou rouškou, případně s respirátorem třídy FFP2 a vyšší. Povinná je dezinfekce rukou a nezbytné je dodržování vzájemného odstupu. Voliči také dostali doporučení, aby si pro vyznačení svého hlasu z preventivních důvodů přinesli vlastní tužky.

Proti koronavirovým opatřením protestovaly v sobotu tisíce lidí

Tisíce lidí po celém Německu vyšly v sobotu do ulic na protest proti omezením, které úřady přijaly s cílem zabránit šíření koronaviru. V Drážďanech bylo při protestech zraněno 12 policistů, ve Stuttgartu protestující napadli pracovníky médií, informovala agentura DPA.

V Drážďanech se kritici koronavirových opatření shromáždili přesto, že úřady demonstraci zakázaly. Podle policie se jen u kongresového centra sešlo přes 1000 lidí. Mnozí z nich neměli nasazené roušky a nedodržovali odstupy.

Ve Stuttgartu se na protest proti uzavírání škol a podniků a dalším karanténním opatřením shromáždily stovky demonstrantů. Po členech týmu televize SWR hodil jeden z demonstrantů blíže neurčený předmět. Terčem slovních útoků se stali i novináři, kteří si postavili stany před místním parlamentem a připravovali se na pokrývání zemských voleb. Demonstranti reportéry označovali mimo jiné za lháře.

Demonstraci v Mnichově policie rozehnala, protože nebyly splněny předem stanovené podmínky a byl překročen povolený počet účastníků. V Düsseldorfu se k protestu sešlo kolem 2000 lidí, v Berlíně policie napočítala až 1000 demonstrantů a stovky dalších byly k vidění v Kielu, Hannoveru, Erfurtu, Chotěbuzi (Cottbus) či Postupimi.