Státní zástupci by ztratili možnost předložit svého nominanta, říká Bradáčová k návrhu Benešové
zákon o státním zastupitelství
NOVÉ
Foto: Jan Zatorský
O tom, jak by měl vypadat výběr vedoucích státních zástupců, se před televizními kamerami pohádala ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Ta uvedla, že návrh, který prošel legislativní radou vlády, by státní zástupce připravil o možnost vybrat svého vlastního nominanta. Návrh na zapojení soudců do výběru je podle ní protiústavní. Benešová naopak v Otázkách Václava Moravce zdůraznila, že za případná pochybení státních zástupců je peskována ona.
Bradáčová upozornila na léta fungující praxi výběru vedoucích státních zástupců. „Dvacet pět let fungování veřejné žaloby, je tomu tak, že soustava státního zastupitelství a ministr spravedlnosti mají dělenou odpovědnost za fungování soustavy státního zastupitelství a proto se rovnocenně podílí na ustanovování vedoucích státních zástupců. Soustava státního zastupitelství podle zadaného klíče navrhuje ministru spravedlnosti budoucího státního zástupce a ministr spravedlnosti může, ale také nemusí takový návrh akceptovat,“ uvedla Bradáčová.
„Tady se mění ta praxe. Státní zastupitelství by ztratilo možnost vybrat ze svého středu možného nominanta a navrhnout jej. Mě velmi udivila ta rozdvojenost, kterou konstatovala i legislativní rada vlády a když se podívám na předkládací zprávu zákonu, což je to hlavní poselství, tak hlavní ideou je snaha eliminovat riziko z možného ovlivňování ze strany exekutivy,“ dodala.
Do sporu se vložila také ČSSD, která chce, aby v komisi usedli dva zástupci exekutivy a dva státního zastupitelství. „Já jsem byla ochotna na požadavek ČSSD přistoupit, ale pan nejvyšší státní zástupce trvá na poměru tři na dva, kdyby ti tři byli z nejvyššího státního zastupitelství. To by v praxi znamenalo, že si budou státní zástupci vybírat své šéfy. Což já samozřejmě nechci, protože to je zakotveno pod mocí výkonnou a zatím nedošlo k žádné změně. Já jsem pak peskována za pochybení státních zástupců. Vybírali by si své šéfy a ti by si dělali, co by chtěli,“ řekla v České televizi Benešová.
Navíc zdůraznila, že legislativní rada vlády žádnou protiústavnost nekonstatovala. „Legislativní rada vlády to nekonstatovala, tam se právě zkoumá ta ústavnost a bylo jednoznačně konstatováno, že to není protiústavní. Nevím tedy jestli legislativci z vlády mají lepší úsudek než tady paní vrchní (Bradáčová), ale já spoléhám na to, že mají stále,“ řekla.
Naopak Bradáčová připomněla pochybnosti, které rada měla. „Legislativní rada vlády v tomto případě o zákoně nehlasovala. V stanovisku se píše – někteří členové legislativní rady vlády vyslovili pochybnosti, které se dotýkají toho, zda vůbec je tato předloha schopna splnit zadání – právě co se týče složení výběrových komisí a přechodných ustanovení o změně vedoucích státních zástupců. Legislativní rada vládě posunula ten zákon s tím, že se se jedná o politické rozhodnutí, proto tedy musí rozhodnout vláda,“ vysvětlila.
Podle ministerstva spravedlnosti návrh novely zákona o státním zastupitelství stanovuje transparentní způsob výběru vedoucích státních zástupců, funkční období nejvyššího státního zástupce či zákonné důvody jeho odvolání. Podobu ministerské novely ale kritizovali nejvyšší státní zástupce, Unie státních zástupců i některé opoziční strany či platforma Rekonstrukce státu. Vadí jim sedmileté, nikoliv desetileté funkční období nejvyššího státního zástupce či složení výběrových komisí na posty vedoucích státních zástupců. Vedoucí státní zástupce by podle novely vybírala pětičlenná komise, do níž by ministryně jmenovala tři členy.
