Benešová ustupuje, mírní návrh zákona o hromadných žalobách
Návrh na hromadné žaloby
Nové
1
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) mírní návrh zákona o hromadných žalobách. Terčem kritiky se stalo především to, aby byli potenciální poškození do skupiny hromadně žalujících zahrnuti, aniž by se o tom dozvěděli. Ze sporu by se museli až aktivně odhlásit. Ministerstvo spravedlnosti nyní avizuje, že tzv. odhlašovací hromadné řízení nahradí přihlašovacím, žalující se tedy aktivně k žalobě přihlásí. Vládě ministerstvo návrh zákona odešle během příštích dvou týdnů.
Návrh zákona o hromadných žalobách v rámci připomínek zkritizovali například odborová centrála ČMKOS, Nejvyšší soud, Česká národní banka či finanční arbitr. Resort spravedlnosti nyní avizuje, že připomínkám z velké části vyhoví.
„V tuto chvíli zapracováváme poslední změny a dokončujeme druhou verzi návrhu zákona. V rámci připomínkového řízení jsme se snažili velké části z uplatněných připomínek vyhovět,“ uvedla pro Echo24 za resort Lucie Machálková s tím, že se mezi připomínkami objevily i protichůdné návrhy. „Klíčovou změnou, která se promítá do velké části ustanovení, bylo zásadní omezení odhlašovacího hromadného řízení. Návrh zákona je nyní postaven na přihlašovacím hromadném řízení,“ uvedl resort.
Návrh zákona o hromadných žalobách pustilo ministerstvo do připomínkového řízení ještě v době, kdy byl ministrem spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO). Marie Benešová (za ANO) jej nahradila v dubnu 2019.
Kritické profesní komory
Odhlašování z hromadných žalob kritizovala například vlivná Hospodářská komora. Podle té je úprava odhlašovacího hromadného řízení nesystémová a popírá princip rovnosti stran v civilním řízení. „V předloženém znění zákona je navrhovaná právní úprava hromadných žalob neakceptovatelná, neboť nenaplňuje vytyčené cíle a integrálně nezapadá do stávajícího právního řádu. Návrh zákona vychází z odhlašovacího hromadného řízení, jehož úprava je nesystémová, popírající princip rovnosti stran v civilním řízení, zasahující do práva na spravedlivý proces a základních zásad civilního řízení, a to aniž by pro takový zásah byl důvod, který by jej ospravedlňoval,“ uvedla komora.
Advokátům sdruženým v České advokátní komoře se zase mimo jiné nelíbilo, že první návrh zákona neladil s připravovanou směrnicí EU, jež se také věnuje hromadným žalobám. „Nelze přehlížet, že úprava na evropské úrovni může být nakonec zcela odlišná, než úprava navrhovaná v návrhu zákona. Proto by bylo smysluplnější počkat s přípravou zákona až do dokončení legislativního procesu na evropské úrovni. V opačném případě nelze vyloučit nezbytnost legislativní změny v důsledku přijetí nové směrnice,“ napsali advokáti do připomínky.
