Návrat do socialismu stále hrozí. Poslanci chtějí kompromis na omezení potravin z ciziny

Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.

Předloha poslankyně hnutí ANO Margity Balaštíkové a poslance SPD Zdeňka Podala vyvolala bouřlivou debatu ještě před jednáním. Zejména obchodní řetězce a malí zemědělci protestovali proti tomu, že v obchodech se má nově vyskytovat drtivá většina českých potravin z důvodu podpory domácích produktů. Podle nich by ale nařízení ničemu nepomohlo a pouze by jen rostly ceny produktů. Sněmovna proto celý zákon poslala zpět do druhého čtení, kde se mohou ještě načítat další pozměňovací návrhy.

Hnutí ANO už avizovalo, že se o menším podílu pokusí s ostatními stranami dohodnout. Kompromis bude hledat zejména předseda zemědělského výboru Jaroslav Faltýnek, který je i šéfem poslaneckého klubu. Proti dohodě se staví zejména ODS, která nechce zákonem přikazovat, co mají obchody prodávat. „Princip nařízení jakýchkoliv kvót či povinných procent potravin na pultech je proti zájmu zákazníka. Stáhnout zcela a hlasovat o zákonu je lepší cesta,“ řekl pro Echo24 exministr zemědělství a poslanec ODS Petr Bendl.

Místopředseda zemědělského výboru Radek Holomčík (Piráti) pak za dalším vyjednáváním nevidí dohodu poslanců, ale kompromis u nátlakových skupin. „Nemyslím si, že se Agrární komora svého záměru vzdá. Ten hledaný kompromis není mezi kluby ve sněmovně, ale mezi agrární a potravinářskou komorou a nedokáži předjímat, zda se dokáží dohodnout,“ řekl pro Echo24 Holomčík.

Při středečním projednávání ve sněmovně se pozměňovacího návrhu zastával i ministr zemědělství Miroslav Toman. „Já nevidím důvod, aby se sem vozila jablka z Jižní Ameriky v sezoně. Nevidím důvod, abychom dováželi hrušky,“ řekl. „Všichni, kteří proti tomu vystupují, jsou zastánci obchodních řetězců,“ řekl při svém vystoupení. Podobně hovořil i komunista Pavel Kováčik, podle kterého jsou dnes nejvíce ohroženi zemědělci.

Podle dalšího z členů zemědělského výboru Vlastimila Válka (TOP 09) je pak možné, že se kompromis podaří nalézt. „Ten by se v žádném případě netýkal procent, ale nějaké podpory produkce českých potravin. V Poslanecké sněmovně jsem říkal, že je potřeba debatovat o tom, co je to česká potravina. Jestli je to surovina nebo výrobek vyrobený v Česku. Pokud se například jedná o Kostelecké uzeniny, je to výrobek vyrobený u nás z polského masa. Je to český výrobek? Podle mého není. Chci jasnou definici, co je český výrobek,“ řekl pro Echo24 Válek.

Poslanec TOP 09 připouští, že největším problémem u dovozů je u ovoce a zeleniny. Podle něj by měla být k dostání na českém trhu v nějakém počtu. „Můžeme se bavit o tom, že v českém supermarketu bude muset být padesát procent zeleniny a ovoce nebo k zahraničním jablkům bude muset být přiřazeno i české. Také musíme pamatovat na to, že nemusí být potřebná úroda. Proto si myslím, že než něco nařizovat zákonem je lepší řešit tuto situaci vyhláškou,“ dodal Válek, podle kterého by se mělo pamatovat i na školy a nemocnice, kam by měly být spíše dodávány lokální potraviny.

S původním návrhem zejména nesouhlasili odborníci a malí zemědělci, podle kterých by záměr přinesl jenom problémy. „Správná cesta není v nastavování tvrdých a limitujících čísel, které ve výsledku jen omezují spotřebitelskou nabídku, ohrožují konkurenční prostředí a mohou přispět k dalšímu zvyšování cen. Nehledě na to, že takovýto způsob řešení rozhodně nemá místo v rámci otevřené evropské tržní ekonomiky,“ uvedl předseda asociace Jaroslav Šebek.

S tím souhlasí i agrární analytik Petr Havel, podle kterého naopak budou ze zákazů těžit velké zemědělské podniky, jako je holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. „Nejmenším by to nepomohlo skoro vůbec. Do prodejních sítí se totiž se svou malou spotřebou nedostanou. Selské potraviny v malé produkci se neprodávají ve velkoobchodních sítích, protože jejich požadavkem je, aby bylo zásobování stálé. Z podstaty věci je zcela evidentní, že to vyhovuje minimálně středním, ale hlavně velkým koncernům, které jsou už dnes v obchodech,“ řekl pro Echo24 Havel.