Žádný kulturní blitzkrieg. Střet dvou táborů volbami rozhodně neskončil

ECHOPRIME

Žádný kulturní blitzkrieg. Střet dvou táborů volbami rozhodně neskončil
Donald Trump, Joe Biden a Kamala Harrisová. Jako. Foto: Foto: Profimedia.cz
Týdeník

Ondřej Štindl

Americké prezidentské volby byly vnímány jako klíčový střet pro další vývoj kulturní války, možná měly být dokonce jejím Stalingradem (nebudu zabrušovat do tématu, kdo je v té analogii Žukov a kdo Paulus). Jaký je ale skutečný význam proběhnuvších voleb pro ten kulturní (hodnotový) střet, jenž se na současném Západě vede a jistě bude vést dál? Co vyhráli vítězové a co ztratili poražení?

Pokud bychom se drželi toho válečnického vnímání, tak by pro obě strany měl být výsledek zklamáním a měl by vést k vystřízlivění a možná i přehodnocení vlastní pozice. Radikální křídla obou stran – na jedné aktivističtí lidé z médií, kulturní oblasti, velkých firem, na druhé zapálení „trumpisté“ – v předvolebním čase žila v přesvědčení, že je v jejich silách dosáhnout nějaké rozhodující míry dominance, že je možné tu „válku“ v dohledné době vyhrát nebo se k vítězství aspoň výrazně přiblížit.

Na obou stranách tu víru podpíralo nějaké vnímání způsobu, jímž jsou v tom střetu rozložené síly. Přesněji: obě ty skupiny se cítily silnější, než fakticky byly. Jedna věřila, že zatímco média systematicky zkreslují obraz americké společnosti a dominantní kulturní levice dezinterpretuje její problémy a dramata, má „lid“ jasno a ví, co je pro něj dobré. Hlasů pro Donalda Trumpa bude daleko víc, než by se podle zmanipulovaných zpráv a průzkumů mohlo zdát, což se u voleb ukáže – bude se opakovat příběh z roku 2016, stoupenci demokratů půjdou spát jisti si vítězstvím a probudí se jako poražení.

Radikálové z opačného tábora zas věřili, že se proti Trumpovi zformuje duhová koalice lidí všech odstínů pleti, pohlaví a sexuálních orientací a rozpoutá „modrou vlnu“, která spláchne rasisty a zpátečníky a nastolí stav, v němž bude možné začít budovat nové a spravedlivější pořádky.

Ani jedno z toho se – jak známo – nestalo. Ano, volby vyhrál Joseph Biden, podpora pro Trumpa ale byla nečekaně velká, v Senátu (klíčovém pro prosazování legislativních změn) demokraté na většinu nedosáhli, ve Sněmovně reprezentantů ji sice udrželi, ale pár míst ztratili. Výsledky voleb navíc zpochybnily optimismus demokratů ve vztahu k dlouhodobější perspektivě americké politiky, tezi, že zmenšující se podíl bílé populace musí automaticky přinést trvalou demokratickou nadvládu, protože lidé z menšin republikány nikdy volit nebudou. V reálu ale pro Donalda Trumpa hlasovalo výrazně víc menšinových voličů než před čtyřmi roky, k většině to má pořád daleko, ale předpoklad, že hlasy minorit má Demokratická strana jisté, se ukázal jako mylný.

Celý text si můžete přečíst na EchoPrime. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Předplatit si jej můžete zde.

Foto: Týdeník Echo