Dárky v podobě vyšších penzí nejsou vhodné. Zoufale potřebujeme reformu, upozorňuje Zamrazilová

VYŠŠÍ PENZE

Dárky v podobě vyšších penzí nejsou vhodné. Zoufale potřebujeme reformu, upozorňuje Zamrazilová
Národní rozpočtová rada před navyšováním důchodů nad zákonnou valorizaci varuje. Ilustrační snímek Foto: Shutterstock
1
Domov

Ladislav Šustr

Snaha některých stran poskytnout seniorům peníze nad rámec zákonné valorizace není správným krokem. Místo toho by se měla řešit důchodová reforma, která už nesnese odkladu. Myslí si to předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Pro Echo24 dále uvedla, že pokud budou politici stále přidávat více peněz než určuje zákon, tak valorizace nefunguje a je potřeba ji změnit. Kromě hnutí ANO a ČSSD totiž plánují nad zákonný rámec přidávat důchodcům i Piráti.

Blížící se volby některé strany nutí slibovat určitým skupinám obyvatel více peněz či jiné výhody. Nejinak tomu je i u sněmovních voleb, které se odehrají v říjnu. Už během současného volebního období přidávalo vládní hnutí ANO spolu se sociální demokracií penze nad rámec zákonné valorizace. Ta přidává seniorům peníze dle zákona podle výpočtu výše inflace a o polovinu růstu reálných mezd.

Na příští rok tak například činí valorizace 497 korun. K tomu vládní strany připojily další 300 korun, takže penze se v průměru každý měsíc zvednou o 800 korun. „Průměrná výše důchodů letos dosahuje částky 15 445 korun. Příští rok díky navýšení o 797 korun pohodlně přesáhne hranici 16 000 korun, konkrétně bude v roce 2022 průměrný důchod činit 16 271 korun. Navyšování životní úrovně seniorů je jasnou prioritou naší vlády,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Podobně chtějí pokračovat i Piráti a hnutí STAN, kteří při zahájení kampaně zacílené na seniory uvedli, že pokud by se podíleli na vládě, tak důchod bude do čtyř let atakovat hranici 18 až 19 tisíc korun. Pomoci by k tomu mělo také přidávání nad rámec zákonné valorizace.

Národní rozpočtová rada, která je odborným orgánem pro zpracování pravidel rozpočtové odpovědnosti pro stát, však před navyšováním nad zákonnou valorizaci varuje. Předsedkyně rady Eva Zamrazilová pro Echo24 uvedla, že volební programy politických stran rada nekomentuje a nehodnotí. Obecně jde však o nebezpečnou strategii, protože v současné době jsou veřejné finance dlouhodobě neudržitelné.

„Navyšování penzí nad rámec zákonné valorizace či jednorázové příspěvky by rozhodně nebylo vhodné. Pokud je a bude valorizační vzorec, daný zákonem a vzniklý kompromisem zákonodárců, nadále opakovaně překračován, tak je to signálem, že zřejmě nefunguje a musí se přistoupit k jeho úpravě, ovšem na úrovni zákona. Ideálně samozřejmě v rámci komplexní a smysluplné důchodové reformy, kterou Česká republika již zoufale potřebuje,“ řekla pro Echo24 Zamrazilová.

Snahu o dílčí změny v důchodech se snažila důchodová komise, která vznikla při ministerstvu práce a sociálních věcí a vedla ji rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. Konečný návrh měl rozdělit současný penzijní systém na dva pilíře. Z nultého solidárního pilíře by se vyplácela všem stejná minimální penze ve výši 28 procent celostátní průměrné mzdy, teď tedy asi 10 tisíc korun. Z prvního pilíře by se pak poskytovala zásluhová část důchodu podle výše odvodů a odpracovaných let. Podle podkladů k zákonu by role dosavadní zásluhové složky ve srovnání s dneškem klesla a byla méně významná.

Osobám samostatně výdělečně činným by se však odvody zvýšily. Nově by měly platit pojistné ze 75 procent zisku místo z 50 procent. Základní penze by se valorizovala podle růstu průměrné mzdy, zásluhová podle růstu cen. Změny by měly být zaváděny od roku 2023. Změnu důchodů však zřejmě sněmovna nestihne do konce volebního období projednat a navíc není ani dostatek hlasů pro její schválení.

Místo toho se ocitla také pod kritikou Národní rozpočtové rady. Důvodem je, že se nejedná o důchodovou reformu, ale pouze se zvyšuje výdajová stránka, která prý příjmovou neřeší. „Přitom posílení udržitelnosti systému důchodového pojištění by mělo být hlavním cílem reformy. Výsledkem je tak materiál, který neudržitelnost celého systému ještě dále prohlubuje. Zavedení minimálního důchodu ve výši 10 000 korun je ukázkovým příkladem, jak se pod heslem ‚změna architektury důchodového systému‘ potichu mění systém pojistný založený na zásluhovosti na systém dávkový,“ dodala Zamrazilová.