Svět podle Tolkiena

ECHOPRIME

Svět podle Tolkiena
Podle některých tolkienologů postavy čaroděje Gandalfa, hraničáře Aragorna a hobita Froda představují tři funkce Ježíše Krista, tedy proroka, krále a kněze. Na snímku Elijah Wood jako Frodo. Foto: Profimedia.cz
4
Svět
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Před dvaceti lety režisér Peter Jackson dokázal zdánlivě nemožné. Když diváci 10. prosince opouštěli světovou premiéru Společenstva prstenu, prvního dílu ságy Pán prstenů, bylo jasné, že Novozélanďan ukočíroval fantasy epos J. R. R. Tolkiena a uspokojil jak zaryté fanoušky, tak Tolkienem nepoznamenané. Po třech dílech, 2,991 miliardy dolarů a 17 Oscarech šlo o fenomenální úspěch.

To rozpoutalo hlad filmových studií po zavedených fantasy sériích, či aspoň historických filmech, jež by mohly napodobit obří bitvy z tolkienovské série. Výsledky byly všelijaké. Na stříbrném plátně se tak ale zopakoval proces, jímž prošla literatura někdy v sedmdesátých letech. J. R. R. Tolkien sice není zakladatelem žánru fantasy, ale je bezesporu jeho nejvlivnějším autorem. Pán prstenů vyšel poprvé v letech 1954 až 1955, nicméně jeho kult odstartoval někdy v polovině šedesátých let. Od té doby fantasy spisovatelé tvoří v jeho stínu. Chtě nechtě jsou s ním srovnáváni, reagují na něho. Díla pak jsou buď napodobeninami Tolkiena, nebo snahou o jeho dekonstrukci, vymezení se vůči jeho údajně naivní a idealizované vizi.

Dobrým příkladem je „americký Tolkien“ George R. R. Martin, tvůrce ságy Hry o trůny. Ta je přímo koncipována jako antitolkienovský příběh. Pán prstenů popisuje jasný souboj dobra se zlem. Oblasti obývané hodnými postavami, zvlášť hobití Kraj, jsou značně idealizované. Martin oproti tomu staví brutální svět Sedmi království, v němž zuří nelítostná občanská válka. Vysloveně kladných nebo záporných postav je pomálu, většina je nějakého odstínu šedi.

Martin sám sebe popisuje jako Tolkienova fanouška. Jeho vztah ke klasikovu dílu nejlépe asi popisuje vyjádření pro magazín Rolling Stone. „Vládnout je těžké. Je to moje odpověď Tolkienovi, se kterým, i když ho obdivuji, polemizuji. Pán prstenů má velmi středověkou filozofii: pokud je král dobrý muž, tak země bude vzkvétat. Pokud se podíváme na opravdové dějiny, není to tak jednoduché. Tolkien může říct, že Aragorn se stal králem a vládl sto let a byl moudrý a dobrý. Tolkien se ale neptá: Jaká byla Aragornova daňová politika? Udržoval stálou armádu? Co dělal v čase záplav a hladomoru?“

Celý text Ondřeje Šmigola si přečtěte na EchoPrime nebo v tištěném Týdeníku ECHO. Předplatit si jej můžete již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

We´re all living in Amerika

KOMENTÁŘ

Žijeme už jako v Americe. Ne tím, že u nás s jen malým časovým zpožděním mohou vyjít knihy autorů, jako je Abigail Shrierová. Ale tím, že i u nás mohou takzvaně ...

00:08