Čína a Rusko nejsou naši nepřátelé, NATO se má soustředit na terorismus, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron volá po změně strategie Severoatlantické aliance (NATO). Podle něj by se aliance měla soustředit více na boj s terorismem než na Rusko a Čínu. Řekl to ve čtvrtek při příležitosti návštěvy generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v Elysejském paláci, informovala agentura Bloomberg.

NATO by mělo podle francouzského prezidenta přehodnotit, kdo je jejím nepřítelem. „Je dnes naším nepřítelem Rusko? Nebo Čína? Je v zájmu NATO označovat je za nepřátele? Já si to nemyslím,“ řekl Emmanuel Macron po boku generálního tajemníka Jense Stoltenberga. „Naším společným nepřítelem v NATO je v dnešní době terorismus, který zasáhl každou z našich zemí,“ dodal francouzský prezident.

Francouzský prezident rovněž připustil, že východoevropské země jsou znepokojeny jeho pokusy o sblížení s Ruskem, zároveň však zdůraznil, že Francie bude díky svým vojákům v Pobaltí nekompromisně bránit suverenitu evropských spojenců, pokud budou napadeni. „Ale učinila absence dialogu s Ruskem evropský kontinent jakkoli bezpečnějším? Nemyslím si to,“ citoval Reuters Macrona, který se má 9. prosince v Paříži sejít s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Stoltenberga hostil Macron několik dní před summitem NATO, který se uskuteční příští týden v Londýně. Při vyjádření pro média na začátku setkání francouzský prezident komentoval také svá nedávná slova o tom, že NATO je ve stavu „mozkové smrti“ kvůli nedostatku vůdcovství ze strany USA. Řekl, že za ně přijímá plnou odpovědnost a označil je jako užitečný budíček směrem k aliančním partnerům.

Stoltenberg při příjezdu do prezidentského paláce podle Reuters uvedl, že Evropská unie v současné době není schopna sama ubránit Evropu. Podobně se ve středu vyjádřila německá kancléřka Angela Markelová, podle níž je právě z toho důvodu momentálně NATO přinejmenším tak důležité, jako bylo během studené války.

Rozhovory o likvidaci raket

Francouzský prezident se vyjádřil i k zaniklé rusko-americké dohodě o likvidaci raket středního a krátkého doletu. Evropané musí být podle Emmanuela Macrona součástí vyjednávání o pravidlech, která zaniklou dohodu nahradí. „Nemůžeme delegovat naši bezpečnost na bilaterální smlouvu, které se neúčastní žádný Evropan,“ citovala Macrona agentura AFP. Prezident dodal, že při „budoucí smlouvě“ o používání raket je nutné „zapojení Evropanů“.

Šéf Elysejského paláce hovořil o potenciálním ujednání, které by nahradilo zaniklou rusko-americkou smlouvu z roku 1987 známou pod zkratkou INF. Ta zakazovala oběma stranám zařadit do arzenálu rakety odpalované ze země s doletem 500 až 5500 kilometrů. Zanikla v létě poté, co od ní v únoru odstoupil Washington. Podle Spojených států i aliance dohodu Rusko porušovalo, Moskva nařčení odmítá.

Macron podle agentury Reuters rovněž popřel informace, že souhlasí s ruským návrhem moratoria na rozmísťování jaderných raket krátkého a středního doletu v Evropě. Prezident zdůraznil, že Francie návrh „absolutně nepřijala“. Zároveň ale Macron řekl, že iniciativa Kremlu by jako základ pro diskusi neměla být jednoduše „smetena ze stolu“. „Chovejme se vážně, tady hovoříme o bezpečnosti Evropy,“ poznamenal Macron.

Čtěte dále: Pokud to je odveta Ruska, tak je to velmi přehnané, odsoudil Zeman zrušení Tomanova letu

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.