„Princip cukru a biče patří do Číny,“ říká právník Dostál. Opatření proti pandemii napadne u soudu

Vládní nátlak na očkování skrze omezování práv neočkovaných půjde zřejmě záhy po schválení před soud. Odborník na zdravotnické právo a expert Pirátů Ondřej Dostál se chystá nejnovější vládní kroky napadnout žalobou. Dlouhodobý kritik vládního přístupu vidí v nařízeních a krocích ministerstva zdravotnictví mimo jiné nezákonnou snahu nařídit lidem očkování, které je dobrovolné. Resort pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) tak podle něj uvažuje dlouhodobě a podezřele k tomu odmítá poskytovat data, která by mohla jeho postup zpochybňovat.

Dlouhodobě kritizujete přístup ministerstva zdravotnictví k neočkovaným, zejména lidem, kteří disponují přirozenou imunitou. Nyní se chystáte nová nařízení napadnout u soudu. V čem konkrétně podle vás ministerstvo jedná špatně?

První otázkou je, s jakým záměrem to dělá. Jestli zakazuje neočkovaným účast ve společenském životě, nebo nutí neočkované k povinnému očkování. Oni tvrdí, že zakazují neočkovaným účast v životě, současně uvádí, že je to motivační nástroj, což já překládám jako donucení k očkování. V takovém případě je to protiprávní, nesprávný nástroj, neboť povinná očkování se zavádí úpravou vyhlášky, což samozřejmě udělat mohli. Pokud bychom to vykládali formalisticky, což soudu nabídnu jako druhou možnost, v takovém případě vláda zakázala asi třem milionům lidí účast na společenských aktivitách s tím, že zákaz u osob, u kterých není nutně podezření z nákazy, se nevejde ani pod pandemický zákon ani zákon o ochraně veřejného zdraví a dle mého názoru by takový zákaz, který je plošný, mohl být dán pouze v režimu nouzového stavu.

V nouzovém stavu by to podle vás bylo přijatelné?

Formálně vzato by bylo možné uložit zákaz části populace, aby nikam nechodila. To neříká nic o tom, jestli je to správné nebo nediskriminanční, ale je to možné. Potom zde máme další argument, že vláda vydala opatření zjevně nesmyslné. Neuznává za bezinfekčního toho, kdo má čerstvý jakýkoliv test, přitom naopak uznává toho, kdo má jakkoliv staré očkování a nebo prodělal nemoc méně než 180 dní zpátky. To je zjevný nesmysl, protože víme, že někteří očkovaní se nakazit mohou, stejně tak někteří lidé, kteří nemoc prodělali, i když výrazně méně. Zatímco člověk, který čerstvě prodělal test, statisticky vzato takřka jistě bezinfekční je. Aby to nebylo dostatečně absurdní, tak vláda neuznává PCR test, který se udělal včera, ale uznává PCR nebo Ag test, který se udělal před méně než 180 dny. Vláda také uznává provedení testu pro vpuštění lidí do zaměstnání, kdežto pro účast na volnočasové aktivitě nestačí vůbec, což nedává smysl. Může dojít i k situaci, kdy se neočkovaný číšník bude setkávat před restaurací s neočkovaným zákazníkem, zatímco číšník tam bude moct být, neočkovaného zákazníka bude muset vyhodit.

Problém s diskriminací jste viděl už i u zrušení proplácení testů ze strany pojišťoven, dá se tedy říct, že jde o nějaký z vašeho pohledu dlouhodobý postup ministerstva zdravotnictví?

Ano, to je moje další výhrada. Spatřuji v tom jakýsi přístup sociálního kreditu, kdy základní práva zdánlivě existující – dobrovolné očkování – jsou negována jakýmsi principem cukru a biče, který ministerstvo zavádí. Což dle mého názoru patří do Číny nebo jiného totalitního státu než, do demokratického právního řádu.

Všiml jsem si, že poněkud „válčíte“ s ministerstvem zdravotnictví o poskytnutí detailnějších informací k reinfekcím, to trochu připomíná návrat do minulého roku, kdy čelil resort tvrdé kritice za nezveřejňování dat. O co přesně jde?

Požadoval jsem data o dynamice průběhu reinfekcí a průlomových infekcí po očkování členěná podle věku. Potřebujeme vědět v pětiletých věkových skupinách, kolik se nám objevuje reinfekcí. To znamená kdy se někdo neočkovaný znovu nakazil covidem, v jakém časovém rozestupu, tohle porovnat s tím, kolik máme případů takzvaných průlomových infekcí po plném naočkování v jednotlivých věkových skupinách a po určitém čase. Tato data, která v ISIN (Informačním systému infekční nemoci) jsou a je naprosto zvladatelné je vyfiltrovat, nám řeknou u jednotlivých očkovacích látek i u prodělání v jednotlivých věkových skupinách, jak dlouho jsou ti lidé statisticky chráněni.

Žádost jste podal podle zákona o svobodném přístupu k informacím, po promeškání i prodloužené lhůty ministerstvo vzkázalo, že si máte počkat na publikaci dat veřejně. Jak se na postup ministerstva díváte?

Tady budu na ministerstvo ošklivý a řeknu, že proto, že to nejenom určitě nenapíší do odůvodnění, ale na výslovnou žádost nejsou schopni poskytnout informace po jak dlouhé době se objevují reinfekce u prodělání oproti tomu, jak se objevují u očkování, tak nemůžou říci, že akceptují prodělání jen na 180 dnů, ale očkování navždy. Tenhle argument by mělo opřít přesně o data, která ministerstvo tají.

Vnímám to jako zjevné a přímé porušení zákona o svobodném přístupu k informacím. Postup ministerstva při tvorbě opatření to činí vysoce podezřelým, protože vzhledem k tomu, že ta data mají a je minimální problém je pustit, tak tím říkají: my, kdybychom ta data pustili, tak by to třeba zpochybnilo naši politiku, naše opatření. Je to naprosto nepřijatelné politicky, tohle ministerstvo nemůže dělat.