Vypálené konzuláty, vraždy novinářů i učitele. Karikatury proroka Mohameda rozpoutaly bouři

15 LET OD ZVEŘEJNĚNÍ KARIKATUR

Vypálené konzuláty, vraždy novinářů i učitele. Karikatury proroka Mohameda rozpoutaly bouři
Kopie jedné z karikatur proroka Mohameda. Jejich otištění v dánských novinách vyvolalo před lety bouřlivé protesty v muslimském světě. Foto: Printscreen ČT24
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Přetištění tuctu karikatur islámského proroka Mohameda, které původně v září 2005 zveřejnil dánský list Jyllands-Posten a po něm na znamení solidarity 1. února 2006 několik předních evropských deníků, vyvolalo v řadě muslimských zemí rozsáhlé protesty. Důsledky ale mělo také v Evropě, která se dozvuky diskuse kolem svobody slova a možného zesměšňování víry musí zabývat dodnes. Naposledy loni v říjnu v souvislosti s ní zemřel francouzský učitel.

Karikatury si braly na mušku islámem zdůvodňovaný terorismus. Nejznámější od kreslíře Kurta Westergaarda zobrazovala proroka Mohameda jako teroristu v turbanu ve tvaru bomby. Deník Jyllands-Posten se za publikování karikatur sice omluvil, Dánsko přesto muselo z bezpečnostních důvodů přechodně uzavřít některé ambasády. Muslimové byli rozhořčeni i v roce 2008, kdy dánské listy přetiskly nejznámější karikaturu znovu poté, co islamisté začali Westergaardovi vyhrožovat smrtí.

„Ve jménu svobody slova“ znovu zveřejnilo v únoru 2006 karikatury několik evropských deníků včetně českých, což vyvolalo rozsáhlé protesty v řadě muslimských zemí. Vypáleny byly ambasády či konzuláty Dánska v Sýrii, Libanonu nebo Íránu, v řadě dalších muslimských zemí se pálily vlajky Dánska a jiných západních zemí a několik západních kreslířů i vydavatelů čelilo výhrůžkám. Při protestech zahynulo na 200 lidí, zejména v Nigérii, Libyi a Afghánistánu.

Například USA přitom označily přetištění za „nepřípustné“ podněcování k náboženské nebo etnické nenávisti, mluvčí Evropské komise ale řekl, že svoboda projevu a svoboda tisku patří mezi základní svobody, jejichž obraně je komise zcela oddána. Evropský tisk zaujal v komentářích rozdílná stanoviska: část hájila svobodu slova pro média, druhá část soudila, že tuto svobodu nelze uplatňovat i za cenu urážení náboženského cítění některých skupin společnosti.

Lidé v souvislosti s karikaturami Mohameda umírali také v Evropě, nejznámějším případem byl teroristický útok na redakci francouzského týdeníku Charlie Hebdo v lednu 2015. Dva islamisté při něm zabili 12 lidí včetně redaktorů a kreslířů listu, který opakovaně publikoval karikatury muslimského proroka.

Na snahu vysvětlit žákům svobodu slova právě na příklad Mohamedových karikatur pak loni v říjnu doplatil francouzský učitel, kterého zavraždil osmnáctiletý mladík čečenského původu.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články