Čtvrtá vlna šíření viru se zřejmě láme. Může stagnovat dva i více týdnů

KORONAVIRUS

Čtvrtá vlna šíření viru se zřejmě láme. Může stagnovat dva i více týdnů
Výhled zátěže nemocnic podle vládního statistika Ladislava Duška až tak optimistický není, ale lze ho zvládnout. Foto: Shutterstock
1
Domov

Ukazatele vývoje epidemie značí podobně jako v minulém roce zlepšení situace ještě před vánočními svátky. Letošní podzimní vlna tak zřejmě, alespoň v počtu nových záchytů, dosáhla vrcholu a začne klesat. Ukazuje na to reprodukční číslo, pokles v záchytech i pozitivitě testů. Ve hře je však podle vlády i možný efekt „stolové hory“. Kýžená úleva přetíženého zdravotnictví, ke které směřují protiepidemická nařízení či očkování, však i v případě zlomu v současné vlně přijde se zpožděním, podle odhadů zřejmě kolem Vánoc.

Pozitivnější výhled epidemických ukazatelů podtrhla v pondělí končící vláda. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) je potřeba s dalšími opatřeními vyčkat a nemá příliš smysl zpřísňovat, pokud by se situace měla nadále zlepšovat či alespoň stagnovat. Argumentoval i případem Slovenska, kde i přes lockdown ke zpomalení epidemie nedošlo.

Laboratoře v posledních čtyřech dnech zachytily vždy o několik tisíc pozitivních vzorků méně než před týdnem. V neděli to bylo 6325 případů proti minulému týdnu s 9301. Stejně tak začal klesat i důležitý údaj pozitivity testů, který udává, kolik procent z provedených testů bylo pozitivních. Další ze sledovaných údajů, takzvané reprodukční číslo, se navíc několik dnů drží pod hranicí jedna. V sedmidenním průměru činilo k neděli 0,89, ve čtrnáctidenním pak 1,01. Reprodukční číslo udává, kolik lidí nakazí jeden pozitivně testovaný. Pokud je číslo nad jedničkou, epidemie zrychluje, údaj pod jedničkou značí zpomalování.

Stěžejní je však také zatížení nemocnic a vytížení jednotek intenzivní péče. Podle tohoto ukazatele chce své první kroky řídit také budoucí vláda s pravděpodobným ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09). V současnosti leží v nemocnicích přes šest tisíc lidí, z toho tisíc v těžkém stavu. I zde došlo v posledních dnech k mírnému poklesu, kvůli vytížení nemocnic však dochází ke zpoždění hlášení, čísla tak mohou ještě narůst. Dopad do zdravotnictví se pak vždy projevuje až s určitým zpožděním za nárůstem či poklesem pozitivních případů.

Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška je pandemie, co se týká nově nakažených, na vrcholu nebo i za ním. Zátěž nemocnic však podle něj tak optimisticky nevyhlíží, nákaza se totiž j značně šíří mezi ohroženými skupinami. Řekl to v neděli v České televizi. Denně podle něj mezi nakaženými přibývá v průměru víc než 1800 zranitelných lidí, z nichž až 30 procentům hrozí vážné komplikace.

Jak dlouho bude pandemie stagnovat, v současné době podle Duška nelze jednoznačně říct. Podle předchozích zkušeností to může trvat dva i více týdnů. Očekává, že zátěž v nemocnicích zůstane vysoká až do Vánoc. „Je mi líto, ale predikce pro zátěž nemocnic pro další týdny nemůže být úplně optimistická, byť ta zátěž je zatím zvládnutelná robustními kapacitami lůžkového fondu, který máme,“ řekl Dušek.

Podle ministra zdravotnictví v demisi Adama Vojtěcha se může podle dat v tomto týdnu ještě ukázat, že nepokračuje pokles, ale nastal efekt takzvané „stolové hory“, kdy bude počet pozitivních záchytů delší dobu zhruba stejný. K tomu došlo například ve Velké Británii, kde od léta čísla nově pozitivních týdny oscilovala kolem hranice třiceti tisíc denně a poměrně stabilní zůstával i počet nově hospitalizovaných.

Ani podle hlavní hygieničky Pavly Svrčinové nyní není důvod opatření zpřísňovat. Ta současná budou podle ní platit minimálně do Vánoc. Nová opatření vláda zavedla od 26. listopadu, zrušila vánoční trhy a nařídila restauracím zavírat nejpozději ve 22:00. Zároveň už od začátku listopadu do restaurací či barů nesmějí lidé, kteří neprodělali covid v nedávné době nebo nejsou očkovaní.

Otázkou pak zatím zůstává, co s průběhem epidemie udělá nově se šířící varianta omikron, o které zatím stále není dostatek dat. Některé státy začínají kvůli jejímu příchodu preventivně urychlovat očkování posilujícími dávkami. Na rychlé podání posilujících dávek zejména rizikovým věkovým kategoriím apeluje také současná i budoucí vláda v Česku, rychlost podávání třetích dávek v posledním týdnu značně vzrostla, v pátek už jich zdravotnicí za jediný den podali přes 74 tisíc.

Lidé, kteří se proti covidu-19 naočkovali jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson, pak mají od pondělí nárok na posilující dávku už po dvou měsících. U této vakcíny podle dat účinnost klesá nejrychleji. U ostatních vakcín se počítá s přeočkováním po půl roce. Lidé nad 60 let či chronicky nemocní mohou na posilující dávku dostat už po pěti měsících.