Rusifikace Ukrajiny. Na okupovaných územích se mění pasy, výuka i banky

Rusko neotálí a na okupovaných územích Ukrajiny zintenzivňuje snahy o rusifikaci ukrajinských dětí, institucí a obyvatel. V Chersonské oblasti se uprostřed bojů opět mluví o referendu o připojení k Ruské federaci, dobytá území se podle Rusů začínají obchodně i infrastrukturou napojovat k Rusku. Obrázek však boří také nadále pokračující odboj, který působí okupantům problémy a podle některých analytiků nabývá na intenzitě.

Výraznými prvky rusifikace na okupovaných územích se stává především vydávání pasů a snahy o zavedení ekonomických vazeb spojených se zavedením rublu jako oficiální měny či navázání obchodních vztahů s ruskými městy. A tak zatímco podle poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka mají obyvatelé města problém sehnat potraviny, okupační správa jim agilně nabízí ruské pasy.

Jak ve svých reportech uvádí americký Institut pro studium války (ISW) s odkazem na ukrajinské zdroje, podobná praxe se má objevovat i v Chersonské oblasti, kde mají okupanti nabízet Ukrajincům za přijmutí ruského pasu či podporu v možném referendu kolem 10 tisíc rublů (asi 3 700 Kč). Rusko nad Chersonskou oblastí postupně upevňuje kontrolu, kromě zavedení rublu jako platidla tam otevřelo pobočky ruských bank. I ruské zdroje přitom podle ISW potvrzují, že v Chersonu a Melitopolu vznikají centra pro vydávání ruských pasů a další se mají otevírat napříč Záporožskou oblastí.

Podobně se pak má Rusko snažit o ekonomické propojení okupovaných území, nutit zemědělce k přeorientování na trh s rubly, dochází k podepisování ekonomických a obchodních smluv s ruskými městy a Rusko oznámilo také navázání silničního spojení s Krymem, který okupuje od roku 2014. Železniční spojení má následovat. A asimilace míří i na školní děti. V okupovaném ukrajinském městě Mariupolu pak měli Rusové prodloužit aktuální školní rok až do 1. září, aby se školáci mohli připravit na ruské školní osnovy. Předseda krymského regionálního sněmu Vladimir Konstantinov zase podle agentury TASS navrhl, aby se na ukrajinském poloostrově Krym zrušila výuka angličtiny.

Co však kalí obrázek o ruské kontrole nad okupovaným územím je zjevně pokračující partyzánský odboj. Ukrajinské velení v minulém týdnu odstartovalo projekt na jeho podporu a zprávy z obou stran fronty mluví o sabotážích, které probíhají po dobu celé okupace a podle některých analytiků se nyní zdá, že začínají nabývat na intenzitě.

V průběhu května se objevila řada podobných zpráv, zničení obrněného vlaku, granátový útok na velitelské stanoviště, sabotáže vlakových kolejí, proukrajinské demonstrace či výbuch v domě proruského kolaboranta, shrnuje The Economist události jen z okupovaného Melitopolu. Ukrajinci tvrdí, že za nepřátelskými liniemi ve městě padlo přes stovku ruských vojáků. „Naši lidé dělají všechno pro to, aby země pod nohami okupantů hořela,“ cituje list melitopolského starostu Ivana Fedorova, který se nachází na Ukrajinou drženém území.

A podobné zprávy se objevují i z dalších měst jako je Cherson, Izjum či Energodar. Rusové pak k obnovení kontroly na okupovaných územích sahají podle Ukrajinců k tvrdým krokům. V Chersonu mělo Rusko přerušit internetové a telefonní sítě, obyvatelé města viní okupanty z mučení a unášení, jak přineslo svědectví britské BBC. Ta však zároveň připomíná, že je těžké získat důkazy, které s sebou ze strachu z postihu nepřináší ani ti, kterým se podařilo utéct.

Ačkoliv zprávy nelze vždy nezávisle ověřit, partyzánské aktivity v některých případech potvrzují zprávy z obou stran konfliktu. Odboj na dobytých územích byl navíc očekávaný. Podle vedoucího ukrajinského Centra pro bezpečnost a spolupráci Sergije Kuzana byly ukrajinské partyzánské jednotky cvičeny už od událostí v roce 2014 a v minulém roce se staly součástí státních složek, uvedl britský The Guardian.

Za současné invaze na Ukrajinu získaly ruské síly kontrolu nad celým pásmem ukrajinského území, které přiléhá k Rusku. Ovládnutá území sahají od Charkovské oblasti přes Donbas a Záporožskou a Chersonskou oblast až na Krym, který Rusko připojilo ke svému území už v roce 2014. Dříve Rusko kvůli spojení s Krymem postavilo most přes Kerčský průliv. Ukrajina a většina zemí světa anexi Krymu neuznává.