Frustrace ve společnosti bobtnala, proto přišlo tolik lidí demonstrovat, říká organizátorka

Stačil k tomu jen víkend a skupinka mladých lidí bez větších organizačních zkušeností dokázala dostat tisíce lidí na česká náměstí – a ještě navíc kvůli politice. Kvůli tomu, že byl v pátek do čela sněmovní komise GIBS zvolen komunista Zdeněk Ondráček. Přesná čísla neexistují, ale v pondělí bylo jen v Praze na Václavském náměstí podle odhadu pořadatelů 20 tisíc lidí, další tisíce demonstrantů se pak sešly v jiných městech. „Ti lidé přišli díky frustraci, která ve společnosti postupně bobtnala,“ soudí jedna z organizátorek pražské demonstrace Lucie Kohoutová a poukazuje na spontánnost celé akce.

Plánovali jste demonstraci už před zvolením Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro GIBS, nebo jste se rozhodli až po samotné volbě? Máte s organizací podobných akcí nějaké zkušenosti?

Vzniklo to až po Ondráčkově zvolení. Organizovali jsme to hodně spontánně a svépomocí, nejsme ani nijak zkušení aktivisté. Je to pro nás poprvé, co jsme organizovali protest tohoto typu. Je nás pět spoluorganizátorů, všechna jména jsou uvedena na té facebookové události. Měli jsme kolem sebe ještě pár dalších lidí, kteří nám pomáhali s praktickými věcmi, jako bylo monitorování facebookové zdi události, či tisk petičních archů a shánění stolů.

Za krátký čas jste stihli zorganizovat demonstraci, na kterou přišly po celé republice až desetitisíce lidí. Co si myslíte, že tak občany vyburcovalo k protestům?

Není za tím žádný recept na klíč. Celé to takhle spontánně vzešlo. Ti lidé přišli částečně díky frustraci, která ve společnosti postupně bobtnala a tohle byl pro ně dobrý ventil. Sami jsme s akcí spokojení. Na to, s jak málo zkušenostmi a v jakém čase jsme tu akci dělali, tak to dopadlo docela dobře.

Demonstraci jste měli původně naplánovanou na piazzettě Národního divadla. Co vedlo k přesunu na Václavské náměstí? Zvýšený zájem lidí?

My jsme nejdřív vůbec netušili, že se to rozroste do takových rozměrů. Původní rozhodnutí bylo: Musíme to udělat, tohle je strašné. Mysleli jsme si, že se nesejde víc než tisíc demonstrantů. Což je počet lidí, který ta piazzeta unese. Pak když to začalo v sobotu strašně bobtnat, tak jsme začali řešit, zda to přesunout. Když jsme viděli, kolik se hlásí lidí, tak jsme se rozhodli, že to raději přesuneme na Václavák. Je to kousek a zároveň jsme věděli, že tam bude mnohem menší kolize s dopravou.

Jak jste získali povolení pro demonstraci takhle na poslední chvíli?

Úplně upřímně? V pátek jsme se rozhodli, že to chceme dělat už v pondělí. Ale shromažďovací zákon počítá s pěti dny na ohlášení předem. Takže jsme nakonec udělali oficiálně petiční akci. To byl způsob, jak se vyhnout ohlašování, a přesto mít povolení ke shromáždění. Petiční stánky se ohlašovat nemusí, což je takový malý trik.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Jak probíhala spolupráce s organizátory v ostatních městech? Vzniklo to z jejich strany rovněž spontánně? Probíhala společná koordinace?

Je to přesně tak. Moji kolegové založili tu facebookovou událost v pátek někdy po poledni a okamžitě se začala nabalovat podpora a zájem. Již odpoledne jsme si všimli toho, že se chtějí zapojit i další města. Oni nám pak psali, že se jim to líbí, a že to chtějí uspořádat i u sebe. Pak už jsme to tedy společně koordinovali. Především co se týče petice, abychom měli všichni stejné archy, které jsme vytvořili my. Předali jsme jim nějaké další informace, třeba co se týče toho obušku, nebo jak to bude celé probíhat v Praze. Každý se k tomu mohl postavit jinak. My jsme třeba věděli, že mezi řečníky nechceme žádné lidi spojené s politickými stranami.

V některých městech ale politici vystoupili, ne?

Ano například v Brně vystoupili lidé, kteří jsou spojení s ODS, ale zároveň to byl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, či Petr Fiala, který je rovněž profesor politologie. Naprosto to respektujeme. My jsme organizovali pražskou demonstraci a jsme rádi, že se to rozšířilo, ale pokud to chtěl někdo postavit trochu jinak, tak to byla jejich volba. Sjednocujícími prvky byla petice či papírový obušek.

Čtěte také: FOTOGALERIE: „Je to pravda, je to tak, vládne nám tu estébák.“ Václavák bouřil proti Babišovi