Tchaj-wan vyzval Čínu, aby se omluvila za krvavý masakr demonstrantů

Tchaj-wan ve středu vyzval Čínu, aby se omluvila za krvavý masakr demonstrantů, ke kterému došlo v roce 1989 na pekingském náměstí Tchien-an-men, známém také pod názvem náměstí Nebeského klidu. Čínské ministerstvo zahraničí tuto žádost smetlo s vysvětlením, že nedává smysl, informuje agentura Reuters.

Ve čtvrtek uplyne 31 let od chvíle, kdy čínské jednotky zahájily palbu na protestující, aby ukončily shromáždění konaná na náměstí a v jeho okolí. Jakékoliv veřejné připomínky této události v pevninské Číně místní úřady zakazují. Čína nikdy nezveřejnila úplné údaje o počtu zemřelých a odhady lidskoprávních organizací se různí. Některé říkají, že masakr si vyžádal stovky obětí, jiné tvrdí, že tisíce.

Vláda Tchaj-wanu v předvečer události vydala prohlášení, ve kterém uvedla, že Peking by měl začít naslouchat očekávání lidí volajících po svobodě a demokracii a započít politické reformy. Čína by měla „přehodnotit historická fakta o incidentu ze 4. června a upřímně se omluvit,“ sdělila tchajwanská Rada pro záležitosti pevniny.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí tento požadavek zamítl. „Připomínky tchajwanských úřadů jsou zcela nesmyslné. Pokud jde o politické nepokoje v pozdních 80. letech, došla Čína k jasným závěrům,“ okomentoval výzvu. „Skvělé výsledky po založení nové Číny plně dokazují, že cesta, kterou se Čína vydala, je správná,“ dodal. Novou Čínou měl na mysli období po roce 1949, kdy byla založena Čínská lidová republika, upřesňuje AP.

Tchaj-wan má ve zvyku používat výročí krvavého potlačení protestů jako příležitost ke kritice Číny, na což Peking opakovaně reaguje s nelibostí. Tchaj-wan funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany. Čína ale považuje ostrov za jednu ze svých provincií a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti.