Palachův pomník stál komunistům přímo pod nosem. Byl dokončen a teď slavnostně odhalen

SLAVNOSTNÍ ODHALENÍ POMNÍKU

Palachův pomník stál komunistům přímo pod nosem. Byl dokončen a teď slavnostně odhalen
Dnes byla slavnostně odhalena plastika Plamen, která má připomínat sebeupálení studenta Jana Palacha. Dílo tak bylo po čtyřiceti letech dokončeno. Foto: Národní muzeum
2
Domov

Echo24

Před novou budovou Národního muzea byla dnes odhalena bronzová plastika Plamen na Palachově pylonu. Třicetimetrový ocelový sloup stojí před budovou bývalého Federálního shromáždění v Praze, kde dnes část muzea sídlí, již čtyři desítky let. Dílo, které stojí jen několik desítek metrů od místa sebeupálení Jana Palacha autoři věnovali památce jeho oběti. O jejich úmyslu však nevěděli ani komunisté. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v archivu architekta Karla Pragera. Dnes byla také odhalena na pražském Albertově také busta významného českého lékaře a chirurga Eduarda Alberta.

Student Jan Palach se 16. ledna 1969 v Praze zapálil na protest proti tomu, že lidé upadali po zděšení z okupace vojsky Varšavské smlouvy do letargie, a chtěl je vyburcovat k činu. Těžce popálený 19. ledna zemřel.

Plastiku odhalil ministr kultury Lubomír Zaorálek spolu s generálním ředitelem Národního muzea Michalem Lukešem a jejím autorem, akademickým sochařem Antonínem Kašparem.

„Lidé by měli vzít život do svých rukou,“ řekl při slavnostním aktu Zaorálek

Zaorálek uvedl, že jde o největší připomenutí Palacha, které v Praze je. Palach podle něj chtěl vyburcovat lidi před zvykem a rutinou, do které se po okupaci vraceli. „Mám strach, aby se to vzpomínání na 17. listopad nebo Jana Palacha nestalo stejným zvykem a stejnou rutinou,“ podotkl. „Lidé by měli vzít život do svých rukou,“ dodal.

„Naše vlast a její obyvatelé právě prožívají nelehké časy. Přesto a právě proto jsme se památník Jana Palacha, skromně a při dodržení všech platných protiepidemických pravidel za využití televizního přenosu a on-line technologií, rozhodli právě v dnešní den odhalit. Abychom tak vzdali čest těm, kteří se o naši svobodu v minulosti zasloužili, připomněli si její důležitost pro současnost a nezapomněli ji ochraňovat ani v budoucnosti,“ uvedl Lukeš.

Autoři smysl sloupu dlouho tajili. Důkaz byl objeven teprve nedávno

Při dostavbě objektu Federálního shromáždění počítal s připomínkou Palachova činu kousek od místa, kde se stal, autor pylonu Karel Prager. Důkaz jeho původního určení byl teprve nedávno objeven v Pragerově archivu. Národní muzeum stožár, který byl navržen jako obrovská skulptura, restaurovalo. Nyní jej osadilo plastikou připomínající plameny od Antonína Kašpara, který byl i restaurátorem pylonu. Do tendru se Kašpar přihlásil jako jediný a získal zakázku za 3,7 milionu korun.

Autoři v 70. letech pravý smysl památníku zamlčovali. Původně měl být osazen žulovou plastikou Miloslava Chlupáče nazvanou Plamen, úředníci to ale počátkem 70. let zakázali. Model plastiky je uchován v Národní galerii. Na pylonu byl desítky let československý státní znak.

Praha tak má po dlouhých letech dva Palachovy památníky. Před několika lety byla na Alšově nábřeží odhalena skulptura amerického architekta a sochaře českého původu Johna Hejduka. Tento památník nazvaný Dům syna a Dům matky tvoří dvě geometrické plastiky, také znázorňující stylizované plameny.

Národní muzeum loni v říjnu ve Všetatech na Mělnicku otevřelo Palachův památník. Jeho součástí je rodný dům Jana Palacha i nová budova s multimediální expozicí.

Univerzita Karlova odhalila na Albertově bustu lékaře Alberta

Univerzita Karlova dnes na pražském Albertově odhalila bustu lékaře a pedagoga Eduarda Alberta. Vzdala tak poctu muži, po němž byl pojmenován komplex univerzitních budov i ulice na Novém Městě, kde se v letech 1939 a 1989 odehrály historické události spojené se studentstvem. Rektor Tomáš Zima o Albertovi řekl, že byl osobností, která položila základy moderní světové chirurgie.

Busta od sochaře Jakuba Vlčka zdobí od dnešního dne foyer budovy Fyziologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. „Chceme široké veřejnosti připomenout, proč se historické místo spojené s našimi dějinami jmenuje právě Albertov,“ uvedl Zima.

Bronzová socha je v klasickém stylu. Albert třímá knihu s nápisem ars medicina, tedy umění léčit. Vlček ČTK řekl, že pro klasický styl se rozhodl proto, že vyjadřuje Albertovu dobu i osobnost. Podotkl také, že když osobnost lékaře studoval, nemohl uvěřit tomu, že toho jeden člověk mohl za svůj život tolik stihnout.

Rodák z Žamberku Albert, od jehož smrti letos v září uplynulo 120 let, patří k nejznámějším českým lékařům. Mimo jiné prováděl pokrokové operace kloubů nebo nefrektomie, tedy odstranění ledvin. Působil ve Vídni, kde se stal univerzitním profesorem. Léčil pacienty z různých společenských vrstev včetně císaře Františka Josefa I. Jeho čtyřdílná kniha o chirurgii se stala základním učebním textem mediků a byla přeložena do francouzštiny a ruštiny.

Albert byl oblíbený nejen pro rozsáhlé vědomosti, ale rovněž díky svému vlídnému vystupování. Psal také básně, zajímal se o politiku. Byl donátorem českých studentů a umělců, podporoval výstavbu Národního divadla či vydání Dějin národu českého od Františka Palackého.

Foto: Echo24.cz