Legislativa se nezměnila, stát lithium těžit nebude
NÁZOR ČTENÁŘE
NOVÉ
1
' alt="Jaroslav Borka" />
V poslední době se v souvislosti z průzkumnými vrty, které na Cínovci provádí australská společnost European Metal Holding (EMH), opět začíná hovořit a psát o lithiu. Na jedné straně jako o předvolební bublině, která rychle splaskla, na straně druhé jako o bohatství, které si nesmíme nechat ukrást. Pravda je podle mého názoru jako obvykle někde uprostřed.
Faktem zůstává, že všechny polistopadové vlády rezignovaly na surovinovou politiku a zaměřily se na zahlazování následků po těžbě. Rád bych připomenul, že ještě jako poslanec jsem se téměř dva roky před tím, než celá „kauza lithium“ začala plnit titulní stránky novin a zpravodajských serverů, dotazoval tehdejšího premiéra Sobotky na podrobnosti a podmínky možné těžby této strategické suroviny australskou firmou EMH a upozorňoval jsem na rizika s tím spojená i na nutnost úpravy příslušné legislativy. Dopátrat se relevantních odpovědí bylo téměř v nadlidských silách. Těsně před volbami se najednou jako by z ničeho objevila kauza „téměř ukradeného lithia“ a proklamace politiků ve smyslu „lithium nedáme“, nebraly konce.
A jaký je stav rok po volbách? Stále stejný. Kdyby představitelé EMH neoznámili, že mají povolení k dalším třinácti průzkumným vrtům, bylo by ticho po pěšině. Chtěl bych upozornit, že stále platí horní zákon, podle něhož má ten, kdo provádí průzkum přednostní právo k těžbě. Pokud se Australané rozhodnou těžit a my jim v tom v rozporu s touto normou zabráníme, zcela určitě nás nemine mezinárodní arbitráž, ze které rozhodně nevyjdeme vítězně a budeme platit miliony za zmařenou investici.
Jen na okraj: princip horního zákona se v zásadě od středověku nemění. Pro stát byla průzkumná činnost vždy ztrátová, proto ji prováděli a provádějí prospektoři a těžaři platí státu za vydobytou horninu. To, že stát ve stanovených cenách nezohlednil význam a možnosti využití strategických surovin je zásadní chyba. A nejde jen o lithium. Nedaleko Chvaletic na Pardubicku koupila kanadská firma Euro Manganese pozemky pro těžbu českého manganu, který se rovněž používá pro výrobu baterií. Nákup stál Kanaďany kolem 160 milionů korun, obdobnou částku, kterou získali počátkem října vstupem na kanadskou a australskou burzu. Předběžné povolení k těžbě mají už od dubna.
A tak se ptám, co dělá naše vláda? Proč neplní své sliby? A proč neříká občanům pravdu? Stát, potažmo jeho společnost Diamo, přece těžit nebude. A ti, kdo populisticky křičí nejvíce, to samozřejmě vědí.
Jaroslav Borka, zastupitel Karlovarského kraje
