Velká hraboší válka. Hrozí miliardová škoda, farmáři a experti se ale neshodnou na postupu

Přemnožený hraboš polní hýbe letní českou politickou scénou. Zemědělci se obávají škod za stovky milionů korun a debaty o tom, jak bojovat proti hlodavcům, se kromě politiků zúčastnili také ekologičtí experti, farmáři i ornitologové. Čeká se ještě na ministerstvo zdravotnictví. Kauza tak nebere konce. Po nemalé vlně kritiky ministerstvo zemědělství dočasně pozastavilo povolení pro plošné použití jedu na hubení hlodavců Stutox II, alternativní řešení ale nemá. Debata odborníků, včetně zástupců ministerstva životního prostředí, má pokračovat v pondělí, na něm by se mělo rozhodnout, jak bude vláda s výjimkou pro používání jedu dále nakládat.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha v pátek na tiskové konferenci řekl, že přemnožení hraboše je běžnou věcí, ale nikoliv v současné míře. Svaz podle něj s přerušením výjimky nesouhlasí. Stát zatím zaznamenal žádost o 20 povolení na plošné využití přípravku, dodal. Žádný zemědělec to ale zatím nevyužil, počítali s plošnou aplikací na konci příštího týdne. Nyní předpokládá, že zemědělci počkají na výsledky pondělního jednání.

„Jsme v situaci, kdy nám běží čas. Nyní zemědělci upravují půdu a budou zakládat ozimy. Hrozí, že budou nuceni používat nestandardní prostředky. Doufám, že k tomu nedojde, protože by byli sami proti sobě a obrátila by se proti nám i veřejnost,“ řekl Pýcha. Škody na plodinách způsobené hraboši letos podle něj můžou přesáhnout miliardu korun, finální součty ztrát budou mít zemědělci až na podzim po sklizení cukrové řepy.

Podle ministerstva bude zatím možné aplikovat přípravek pouze do nor. „V tuto chvíli jsem pozastavil povolení plošně rozmístit přípravek Stutox II na nejhůře postižených zemědělských plochách. V mnoha okresech sice výskyt hraboše dosahuje kalamity a zemědělcům reálně hrozí škody ve výši stovek milionů korun, ale budeme hledat pro všechny strany přijatelné řešení, které by situaci zklidnilo,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Ministerstvo se podle něj bude snažit s dalšími státními orgány najít metodu, jak hraboší kalamitu zastavit. „Také proto jsme nabídli zástupcům ministerstva životního prostředí, aby sami iniciativně navrhli řešení. Pokud se totiž nepodaří hraboší populaci dostatečně eliminovat, hrozí, že při mírné zimě, kdy budou mít hlodavci příznivé podmínky, bude příští rok ještě katastrofálnější,“ dodal ministr.

Opatření nefungují, dravci nepomáhají, na odškodné nejsou peníze

Ministerstvo zemědělství začne hledat způsoby, jak zemědělcům kompenzovat vzniklé ztráty za poničenou úrodu, v tuto chvíli ale peníze na odškodné nejsou. Podle Pýchy navíc ani neexistuje kompenzační dotační titul, který by byl notifikovaný u Evropské komise. Svaz se snaží jednat o příspěvku na samotný jed na hlodavce, protože je drahý, ale ministerstvo podle něj zatím nic neslíbilo.

Hraboši jsou podle ministerstva v některých regionech natolik přemnožení, že nejsou účinná ani agrotechnická opatření, jako je hluboká orba. „Přemnožení je spojeno se zdravotními riziky i pro lidi. Některé studie prokázaly, že hraboš polní je zdrojem nákaz tularémie, leptospirózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, spirochety a dalších. Počátkem zimy vnikají hlodavci i do sídlišť a zemědělských objektů, do zahrad a do okrajů venkovských sídel,“ uvedl úřad. Svaz dnes vyzval ministerstvo zdravotnictví, aby se k této potenciálně rizikové nákazové situaci postavilo.

„Žádný přirozený predátor nemůže na zvýšený výskyt tohoto polního škůdce reagovat. Dokonce ani vytvoření příznivých podmínek v podobě častějších krajinných prvků. Naopak. Tyto krajinné prvky mu poskytují útočiště a ochranu před dravci a šelmami a odtud se rozšířil i při současné katastrofě,“ dodává svaz. Podle něj to dokládá i historie, například po druhé světové válce v roce 1946 v některých oblastech způsobili katastrofální neúrodu. „Ostatně dokladem je i dnešní situace v Dolním Rakousku, kde tamní zemědělci hlásí obrovské až 100% škody způsobené hraboši,“ dodal mluvčí svazu Vladimír Pícha.

Plošné trávení? K hubení hrabošů přistupují farmáři různě

K plošnému trávení přemnožených hrabošů, které tento týden povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), se farmáři staví rozdílně. Někteří ho zatím neplánují a situaci chtějí řešit ručním kladením návnad do děr, hlubokou orbou nebo výstavbou bidýlek pro dravce. Odůvodňují to mimo jiné tím, že plošné trávení by mohlo ohrozit chráněná zvířata. Naopak jiní chtějí pomocí jedu chránit úrodu nebo lidské zdraví, neboť hraboši podle nich přenášejí nemoci.

Zastáncem zásahu proti přemnoženým hrabošům je i farmář David Smetana ze Svobodných Dvorů u Hradce Králové. „Zemědělci přicházejí o značné peníze, bez regulace se neobejdeme. Jsem si jistý, že každý bude při trávení hrabošů postupovat podle nejlepšího svědomí, bude to dělat v takové míře, aby uchránil úrodu,“ řekl.

Na Třebíčsku zemědělci podle krajského předsedy Agrární komory Josefa Blažka plošné hubení neplánuji, i když je přemnožení hlodavci trápí. Zatím jsou jen na malých ohniscích především v trvalých porostech, proto chtějí jed podle Coufala zatím aplikovat ručně do děr.

Plošné trávení hrabošů nemá v plánu ZOD Brniště, největší zemědělský podnik v Libereckém kraji. „Přizpůsobili jsme osevní postup, pomáhá orba a dáváme bidýlka pro dravé ptáky na jeteloviny. Osvědčilo se nám to, s hraboši velké problémy nemáme,“ řekl vedoucí rostlinné výroby ZOD Brniště Pavel Cihlář. V kraji jsou při použití podobných látek ale zemědělci omezeni tím, že velká část území je v chráněné oblasti nebo s ní sousedí.

Podle ornitologa Davida Čípa z Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř by ale v současné situaci mohlo plošné trávení hrabošů přinést více škod než užitku. Přemnožení je podle něj už tak rozsáhlé, že si s tím musí příroda poradit sama. „Je to kontraproduktivní i z hlediska samotných zemědělců. Plošný zásah chemií sice hraboše vybije, ale odnesou to také predátoři, kteří v následujících letech budou chybět a přemnožování hrabošů se bude opakovat,“ řekl Číp.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Jedy měly vyhubit hraboše. Ale škodí ptákům. Je to krok o 50 let zpět, tvrdí ministerstvo