Válka vakcín proti covidu-19. Pfizer nastartoval optimismus, pak výhodně prodal akcie

Desítky výrobců vakcíny proti covidu-19 se nachází v posledních fázích testování, předhání se v účinnosti svých látek a zároveň nabírají objednávky ze všech koutů světa. Mnohé farmaceutické společnosti také slibují brzkou distribuci. Zatímco Česká republika podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) sáhla po vakcínách od amerického Pfizera a britské společnosti AstraZeneca, jiné země jako Argentina či Turecko zvolily ruský Sputnik V. Čína se chce spoléhat na vlastní očkovací látky, má jich ve vývoji hned čtyři.

V posledních dnech rozvířila vody zpráva americké firmy Pfizer, jejíž vakcína, kterou vyvíjí ve spolupráci s německým BioNTechem, má podle tiskové zprávy společnosti až 90% úspěšnost. S podobným prohlášením následně přišlo Rusko a jím vyvíjená očkovací látka Sputnik V.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se počátkem tohoto měsíce nacházelo 47 kandidátních vakcín proti nemoci covid-19 v klinickém hodnocení, dalších 155 vakcín je v preklinickém testování. V poslední, třetí fázi klinických studií, WHO uvádí deset vakcín. První vakcíny proti covidu by se podle Blatného mohly do Česka dostat v první čtvrtině příštího roku.

ČR má zájem o dva miliony dávek od americké firmy Pfizer – minulý týden se připojila k zatím nezávazné dohodě o dodávkách, kterou sjednala Evropská komise. Vláda už dříve schválila odběr tří milionů dávek jiného druhu séra od firmy AstraZeneca. Po obdržení vakcín by se měli v Česku jako první očkovat zdravotníci a senioři, cílem je proočkovanost populace až 60 %.

Optimismus nastartoval Pfizer, pak výhodně prodal akcie

Na vlastní vakcíně pracuje společnost Pfizer a německá firma BioNTech již od března. V pondělí oznámily, že jejich očkovací látka proti covidu-19 je účinná z více než 90 % a jako první to doložily daty z rozsáhlé klinické studie. Od září ji testují na 44 tisících dobrovolníků. Ačkoliv se výrobci nachází ve finální fázi testování, data budou sbírat nejspíše do začátku prosince.

Kolem látky se stále točí několik otazníků. Není jasné, nakolik bude zabírat u dětí, případně jak dlouho bude člověk chráněn proti covidu-19. Optimistické výhledy uvádějí, že do konce roku bude k dispozici až 40 milionů dávek, příští rok by jich mohli výrobci vyprodukovat až 1,3 miliard. Každá osoba ale bude potřebovat dvě dávky, počet tedy nebude stačit pro celou světovou populaci.

Do zemí EU by se vakcína mohla dostat na začátku příštího roku, členské státy by ji mohly mít k dispozici ve stejný moment. Mimo EU zájem vyjádřily i Spojené státy, Velká Británie, Kanada či Japonsko. Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) plánuje vydat příznivé stanovisko k vakcíně do konce roku. Příští rok by na trhu mohlo být dostupných „až sedm“ různých vakcín.

Terčem kritiky se ovšem stal šéf Pfizeru Albert Bourla, který v pondělí prodal akcie firmy v hodnotě 5,56 milionu dolarů (125 milionů korun), tedy ve stejný den, kdy firma zveřejnila příznivé údaje o své vakcíně a kdy cena jejích akcií vzrostla až o 15 %. Transakce byla dle společnosti součástí plánu, který Bourla schválil v srpnu a který prodej podmiňoval dosažením minimální ceny akcií. Kritici se ale obávají, zda nebyla optimistická zpráva o účinnosti vakcíny „nastřelená“, aby posílila hodnotu firmy.

AstraZeneca ještě nemá výsledky, CureVac se na testy teprve chystá

Vedle Pfizeru slíbila svou vakcínu Evropské unii také britsko-švédská společnost AstraZeneca. Obě strany se na dodávkách 400 milionů dávek domluvily už v srpnu, Česku by měly měly připadnout tři miliony. Příští rok chce firma dosáhnout až tří miliard dávek, každý člověk bude potřebovat dvě. Mimo EU má o vakcínu zájem také Indie.

Látku vyvíjí společně s Oxfordskou univerzitou, přičemž by měla fungovat odlišně od vakcíny, kterou chytá Pfizer. Zatímco americká společnost pracuje s RNA očkovací látkou, která používá část genetického kódu covidu-19, AstraZeneca půjde tradičnější cestou a využije uměle oslabené verze viru ChAdOx1, který u opic způsobuje nemoci dýchacích cest.

Oproti americké konkurenci ale AstraZeneca nezveřejnila výsledky klinických testů, ty se očekávají v prosinci. Při testování navíc došlo ke komplikacím – jednou bylo pozastaveno poté, co jeden z několika tisíců dobrovolníků onemocněl, později podle brazilských úřadů jiný člověk zemřel. Experti ale tvrdí, že daná osoba nejspíše dostala placebo, jelikož se po této události testování nezastavilo.

Německá společnost CureVac z Tübingenu dle slov ředitele Franz-Wernera Haase stojí před zahájením poslední fáze testování. Odhaduje, že schvalovací proces by mohl začít v prvním čtvrtletí 2021. Finální studie potrvá tři měsíce a mělo by se do ní zapojit asi 36 tisíc lidí. Druhá fáze zkoušek se zhruba 700 účastníky se aktuálně koná v Peru a Panamě. Dosavadní výsledky testování považuje společnost za slibné, neboť očkovací látka v případě dvanáctimikrogramové varianty nevyvolávala žádné závažnější vedlejší reakce.

Hlášené případy únavy, zimnice, bolesti hlavy či svalů nebo zvýšené teploty podle ředitele firmy rychle odezněly. Pokud bude vakcína schválena k použití, má CureVac kapacity připravit v nadcházejícím roce dávky v počtu stovek milionů. Vakcína CureVacu je jednou ze tří projektů, které německá vláda podpořila celkem 750 miliony eur.

Rusko a Čína očkují rovnou

Finální testování nezačalo ani u francouzské firmy Sanofi, která s britským GlaxoSmithKline spolupracuje na vývoji vakcíny. Evropské unii by podle předběžné dohody měla dodat 300 milionů dávek, dalších 200 milionů půjde skrze program COVAX chudým státům světa. Objednávky odeslaly také Spojené státy a Kanada, dřív než v polovině příštího roku se ale s její látkou očkovat nebude.

Dalších 200 milionů dávek pro EU připravuje americký Johnson & Johnson, který má na kontě vakcínu proti ebole. Ta využila oslabenou verzi viru. Na rozdíl od výše uvedených vakcín, u kterých je třeba dvě dávky na člověka, se společnost chlubí jednorázovou aplikací. I zde ovšem testování zkomplikovaly špatné reakce jednoho ze 60 tisíc dobrovolníků. O účinnosti a bezpečnosti látky by se mělo vědět do konce roku.

Dohoda dopadla i u americké Moderny, která slíbila Evropské komisi 80 milionů dávek vakcíny. Ta je ve vývoji už od ledna ve spolupráci s vládní zdravotnickou agenturou. O látku má zájem Katar či Japonsko, k finální distribuci má ale ještě daleko. Podléhá dlouhodobějšímu testování na 30 tisících dobrovolníků, vědci si chtějí ověřit, kolik lidí se nakazilo i přes aplikaci vakcíny.

Ruský výrobce vakcíny Sputniku V, Ústav epidemiologického a mikrobiologického výzkumu Nikolaje Gamaleji, se pochlubil 92% účinností a už s ní očkuje v terénu, přestože látka ještě neprošla finálními schvalovacími procesy. I tak ale o ni již vyjádřilo zájem Turecko či Argentina. Třetí fáze testování zde bude zdlouhavá, může se protáhnout až do května.

Čína, odkud pochází covid-19, má na kontě hned několik očkovacích látek. Státní firma Sinopharm spolupracuje s Wuchanským biologickým institutem na jedné vakcíně, s Pekingským biologickým institutem na další. Na výrobě jiné látky se podílí soukromá společnost Sinovac, kterou si předobjednaly Spojené státy, Indonésie i Brazílie. U poslední jmenované země ale bylo zastaveno testování vakcíny z blíže nespecifikovaných důvodů. Čínská společnost CanSino Biologics připravuje vakcínu pro čínskou armádu.