Babiš chce nechat otázku zvýšení minimální mzdy na příští vládě

BABIŠ UTÍKÁ

Babiš chce nechat otázku zvýšení minimální mzdy na příští vládě
Premiér Andrej Babiš Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Echo24

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Tripartita se na částce dnes neshodla. Babiš to řekl na tiskové konferenci po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139.000 z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15.200 na 18.000 korun, tedy zhruba o 18 procent. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. Dnes částku posunuli na 550 korun. Poukazují na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Tripartita o navýšení debatovala už v červnu. Dohodu stále nenašla. "Tam jsou tak rozdílné názory v rámci tripartity i zaměstnavatelů a odborářů, že bude nejlepší rozhodnutí odložit na příští vládu. Není kam spěchat," řekl po tripartitním jednání Babiš.

S minimální mzdou se zvedají i zaručené mzdy, které se vyplácejí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle návrhu by se tedy vyplácely od 18.000 do 36.000 korun. Schillerová už dřív řekla, že by výrazné navýšení mohlo vést k propouštění lidí s nižším výdělkem. Podle Maláčové stát vybere víc na daních a odvodech a vyšší mzdy podpoří ekonomiku, protože lidé budou víc utrácet. Někteří ekonomové varují před zdražováním a roztáčením inflační spirály.

Maláčová na tiskové konferenci zopakovala, že vládní ČSSD trvá na 18.000 korunách. Argumentuje tím, že vyšší minimální mzda než v ČR je na Slovensku a v Polsku. "Tam to podnikatelé zvládli. Není třeba pochybovat, že by to čeští podnikatelé nezvládli," řekla Maláčová.

Podle Schillerové je přidání o 2800 korun neadekvátní a zatížilo by sektory, které postihla pandemie. "Podpoříme jako ANO navýšení minimální mzdy v nějakých rozumných, ekonomicky zdůvodnitelných parametrech," uvedla Schillerová.

Podle prezidenta Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jana Wiesnera se hlavně menší a střední podniky musí vyrovnávat s výpadky výroby a zdražováním surovin a výrazné přidávání nezvládnou. "Souvisí to s ekonomikou podniku. Tam to není jako u státu, podnik musí vyjít a musí na to mít," řekl Wiesner. Dodal, že zaměstnavatelé se snaží přidávat podle svých možností, aby si pracovníky udrželi. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je "naprosto neakceptovatelné", aby česká částka byla nižší než v ekonomicky slabším Polsku a na Slovensku.

Mzdové náklady na pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy příští rok zvedly o 44.957 korun. Zaměstnavatele by to podle podkladů k nařízení stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.

Atmosféra na tiskové konferenci byla i dnes vyostřená. Mluvčí vlády vyzvala Schillerovou, aby promluvila na úvod. Slovo si ale vzala Maláčová. Řekla, že její vládní kolegyně má sice v kabinetu jako vicepremiérka vyšší postavení, ale v tripartitě je jako její místopředsedkyně výš ona, takže bude mluvit první. Vyjádření k jednotlivým tématům provázely slovní přestřelky. Ostřejší hádka se pak strhla o zaměstnávání cizinců. Vystoupení před novináři tak trvalo téměř hodinu a půl.