Zrušíme střídání času, oznámil Juncker. Babiš neví: „Teď řeším migraci“
Konec změny času?
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Shutterstock
Evropská komise (EK) ještě dnes schválí návrh na zrušení každoročního pravidelného přechodu na letní čas. V německé veřejnoprávní televizi ZDF to řekl předseda EK Jean-Claude Juncker. Přání zrušit střídání času podle něj vyjádřili občané EU v nedávné veřejné konzultaci. Aby ale byl zaveden jednotný celoroční čas, musel by s návrhem komise souhlasit i Evropský parlament a jednotlivé členské státy EU.
Evropská komise se rozhodla navrhnout zrušení střídání času mimo jiné na základě veřejné konzultace, v níž se 84 procent respondentů pro takový postup vyslovilo. Mluvčí EK naznačil, že chystaný návrh dá členským státům možnost, aby se samy rozhodly, zda chtějí dvakrát ročně hodiny posunovat či nikoli.
O chystaném návrhu dnes ráno v programu ZDF informoval předseda EK Jean-Claude Juncker. „Lidé to chtějí, my to uděláme,“ řekl s odkazem na veřejnou konzultaci. Nemělo by podle něj smysl se lidí na něco ptát, kdyby se následně jejich názor nevyslyšel.
Do ankety, která skončila v polovině srpna, se zapojilo 4,6 milionu občanů EU ze všech 28 členských zemí. Největší zájem projevili lidé v Německu, odkud jich hlasovaly tři miliony, v ČR to podle informací ČTK bylo asi 64.000 lidí, z nich 83 procent chtělo změny času zastavit. Vzhledem k počtu obyvatel je ale množství respondentů nízké: v Německu se účastnilo 3,79 procenta občanů, v Česku 0,59 procenta. Podle agentury DPA se většina respondentů vyslovila pro zachování letního času po celý rok.
Aby občané EU mohli přestat každý půlrok posouvat ručičky na hodinách, museli by s návrhem komise souhlasit ještě europoslanci a členské státy EU. Zatímco podpora europarlamentu je podle DPA téměř jistá, v případě členských zemí to jednoznačné není. Velkými zastánci zrušení každoročního přechodu na letní čas jsou například pobaltské státy či Finsko. Dnes se k nim přidalo i Rakousko, které by rádo zachovalo letní čas celoročně.
„Mám teď úplně jiné starosti, řeším migraci,“ uvedl Babiš ke střídání času
Český premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci, která se týkala zvyšování platů ve státní sféře, nedokázal odpovědět na otázku, zda by byl pro zrušení střídání času, a to ani přes opakovaný dotaz. Nejprve řekl, že by se „zeptal lidí“, na následnou otázku, zda by uspořádal referendum ale znovu neodpověděl. Poté se na tiskové konferenci ptal na názor vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) s tím, že názor „koaličního partnera je důležitý“. Poté, co redaktorka svůj dotaz opět zopakovala, premiér Babiš odpověděl: „Já mám teď jiné starosti, řeším migraci.“
„Střídání času je nepotřebné,“ říkají české firmy
Hospodářská komora ČR uvedla, že střídání času je nepotřebným přežitkem, který nemá v současnosti reálné opodstatnění. Původní důvod pro zavedení letního času v podobě úspory energií podle ní pominul, časový posun v současnosti vytváří spíše dodatečné náklady. Podobně situaci vidí také Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Hospodářská komora ČR uvedla, že jednoznačně preferuje návrat ke konzervativnímu přístupu. „Existence zimního a letního času je přežitkem, který v moderní demokratické společnosti nemá místo. Direktivní a centrálně určená změna času je přístupem zastaralým a inženýrsky technokratickým, který v současnosti nemá reálné opodstatnění,“ uvedl tiskový mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle mluvčího energetické společnosti ČEZ Romana Gazdíka se už řadu let nedá vliv zavedení letního času na úsporu elektřiny prokázat. „Velmi pravděpodobně není žádný. Podíl elektřiny spotřebovávané při svícení klesá, protože se elektřina využívá více v jiných oblastech (například v domácnostech se konstantně zvyšuje množství spotřebičů). Tím pádem se také snižuje úspora vyvolaná změnami času. Před rokem 1989 odborníci uváděli úsporu zhruba 0,4 procenta,“ uvedl.
V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 po energetické krizi z mrazivého počátku tohoto roku. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se prodloužil na sedm měsíců a jeho délka se shoduje s termínem uvedeným ve směrnicích Evropského parlamentu a Evropské rady.
