Zásilkovna: Logistické impérium jde na Střední východ

Hudbou budoucnosti je umělá inteligence. Technologie na ní založené umí zvládnout zpracování obrovských objemů dat, jež vznikají v celé délce dodavatelského řetězce. Logistické společnosti je přitom využívají jen minimálně. To je směr, kterým se chceme ubírat, abychom zvládli ještě větší objemy zásilek a zákazníků, říká zakladatelka firmy Zásilkovna a generální ředitelka holdingu Packeta Simona Kijonková.

Jaké bylo pro vás a pro Zásilkovnu letošní jaro, kdy naplno udeřila pandemie nového typu koronaviru?

Ve chvíli, kdy vláda v podstatě z hodiny na hodinu vyhlásila nouzový stav a nedala nám žádný čas se na novou situaci připravit, se nám odlivem výdejních míst propadly tržby z hodiny na hodinu o 50 procent. Pracovala jsem až 16 hodin denně několik týdnů v kuse. Pro Zásilkovnu to bylo určitě jedno z nejtěžších období její historie.

Kde se vlastně vzala myšlenka naprogramovat most mezi e-shopy a logistickými společnosti? Byl to spontánní nápad, anebo idea, která se utvářela postupně?

K myšlence na propojení e-shopů a logistiky mě přivedlo moje tehdejší hobby. Po večerech jsem tvořila webové stránky a učila se programovat. Hrozně mě to bavilo a řekla jsem si, že podnikat v tom, co mě baví, by mohlo vést k úspěchu. Tak jsem založila IT firmu, která se zaměřovala na tvorbu webů a online obchodů. Byla jsem tak v každodenním kontaktu s e-shopy, kterým jsme dodávali řešení. Jeden e-shop jsem si dokonce naprogramovala i pro sebe, abych si na vlastní kůži okusila všechny peripetie, kterými prochází začínající e-shopaři. Díky těmto zkušenostem jsem zjistila, že na trhu je velká díra v oblasti logistiky. E-shopům chyběla výdejní místa a chyběl jim kvalitní projekt, který by jim přes jedno napojení na systém umožnil využít desítky logistických dopravců. A tak vznikla Zásilkovna.

Dnes řídíte holding o 1500 zaměstnancích v šesti státech. Jaké byly nejdůležitější milníky této cesty až sem?

Začátky byly velmi náročné. Pracovala jsem i 14 hodin denně. Fungovala jsem jako fakturantka, účetní, asistentka, obchodník, manažer, řidič, skladník, programátor, protože jsem si skutečně webovky dělala sama, a možná jsem ještě na dalších 20 funkcí zapomněla. Dokonce, když nebyla jiná možnost, rozvážela jsem osobně metrem po Praze zásilky v IKEA taškách. K tomu se mi po roce od spuštění narodil syn.

Lidé navíc byli k nové zásilkové službě a systému výdejních míst skeptičtí. Přemluvit prvního franšízanta, aby ve své prodejně vydával zásilky, bylo velmi náročné. Než se mi podařilo přesvědčit další prodejny, doslova jsem prošoupala podrážky, většina obchodníků mě považovala za blázna. Ale jakmile jsme překonali počáteční nedůvěru, síť výdejních míst se začala rozrůstat. V roce 2013 jsme jich už měli 100!

Za důležitý milník považuji rok 2015, kdy jsme spustili vlastní logistiku a spolupracovalo s námi už více než 5000 e-shopů. Doslova převratný byl rok 2018, kdy jsme založili holding Packeta, abychom sjednotili fungování na zahraničních trzích. Tehdy jsme měli 2000 výdejních míst, přes 500 zaměstnanců a stěhovali jsme se do nových větších kanceláří. A dnes? Dnes je výdejních míst skoro 6000. Máme také téměř 91 600 partnerských výdejních míst a spolupracujeme s více než 28 tisíci e-shopy.

Jakou dáváte šanci tradičním obchodům, decimovaným koronavirovou krizí?

Pandemie koronaviru velmi uspíšila přechod k online nákupům a rozhoupala k digitalizaci i ty, kteří se jí dříve bránili. Situace majitelům kamenných obchodů ukázala, že není jiná možnost. Už od jara pozorujeme výrazný růst v digitalizaci maloobchodu, který se vzhledem k bezpečnostním opatřením vlády v posledních týdnech ještě znásobil. Zaznamenali jsme větší zájem o registraci do systému Zásilkovny ze strany původně kamenných obchodníků, kteří nové přechází do online a založili si e-shop. Online obchod je možné postavit velmi rychle a za nízké vstupní náklady, e-shop si mohou otevřít doslova během pár minut a neztratit tak příjem.

Na domácím trhu fungujete 10 let. Kam chcete firmu směřovat?

Chceme udávat technologický směr v logistice a přicházet s novými unikátními službami a projekty. Dříve jsme byli zaměřeni jen na B2B, zajišťovali jsme přepravu zboží e-shopům. Dnes fungujeme i na poli C2C – díky službě Mezi námi mohou posílat přes Zásilkovnu i fyzické osoby. Každopádně pro rozvoj logistiky vidím největší potenciál v moderních informačních technologiích. Na prvním místě bych zmínila umělou inteligenci (AI). Během první vlny pandemie jsme spustili voicebota a chatbota, což jsou komunikační systémy, které pomáhají zákaznické lince a postupně se učí, co zákazník potřebuje a jak mu poradit. V logistice můžeme AI využívat například i pro vyspělé sledování stavu zásilek a kompletní zajištění autonomní přepravy. Technologie založené na AI jsou užitečné i pro zpracování obrovských objemů dat, která vznikají v celé délce dodavatelského řetězce a logistické společnosti je dosud využívají jen minimálně. Toto je směr, kterým se chceme ubírat, abychom do budoucna zvládli ještě větší objemy zásilek a zákazníků.

Jak se dnes, s odstupem času, díváte na dobu od 90. let výše? Co myslíte, že společnosti a ekonomice tyto roky daly a vzaly?

Bylo to euforické období, kdy se v ČR budoval kapitalismus a vznikly skvělé firmy, z nichž některé existují dodnes a mají skvělé jméno. Ne vše se samozřejmě povedlo. Mám na mysli třeba nejrůznější privatizační kauzy či kriminální případy. Celkově si myslím, že těch 30 let bylo úspěšných, i když jsme potenciál naší země nedokázali využít na 100 procent.

Od historie opět kupředu. Jak vidíte blízkou budoucnost Zásilkovny a holdingu Packeta?

Naším cílem je, aby byla Packeta během několika let globální digitální logistickou platformou. Chceme být partnerem pro doručování pro celý svět. Naším hnacím motorem pro následující roky je, aby se 80 procent našeho byznysu odehrávalo mimo hranice České republiky, a proto napínáme úsilí na zlepšování našich pozic na zahraničních trzích.

Co vás vedlo ke vstupu na trhy cizině?

Byl to přirozený vývoj. Když se firmě daří v Česku, proč by se jí nemělo dařit i v dalších zemích? Navíc jsme tak chtěli českým e-shopům umožnit pohodlné a cenově dostupné doručování zboží do zahraničí. Tuzemský e-commerce trh je stále více saturovaný, a proto bude pro e-shopy byznys v zahraničí nabývat na důležitosti. Fungující logistika je jedním ze základních pilířů pro úspěšnou expanzi. My máme strategicky rozmístěná depa po celé Evropě, už je jich 27 a další plánujeme, tak e-shopům dokážeme zajistit komfortní, rychlý a cenově dostupný systém přepravy. V současné chvíli mají díky nám otevřený přístup do 33 zemí. Jakmile se napojí na systém Zásilkovny, získávají okamžitě možnost přepravy zboží přes více než 100 dopravců z celého světa, se kterými spolupracujeme, a mohou tak oslovit až miliardu potenciálních zákazníků.

Kde byl vstup na nový trh největším dobrodružstvím a proč?

Každý stát je specifický a je třeba respektovat jeho specifika. Třeba zákazník z Rumunska je schopný neustále telefonovat. Udělá objednávku z mobilního telefonu a poté dvacetkrát volá, jestli vše platí. Miluje také sociální sítě, takže velmi rád píše recenze a pořád chce něco sdílet. Zkrátka je velmi komunikativní se všemi důslekdy, takže musíte být velmi prozákazničtí Pokud s ním nekomunikujete, je schopen si zboží nepřevzít.

Zákazník z Německa zase nic neodpouští, a proto je byznys na německém trhu docela náročný. Samozřejmostí je tu mít zboží skladem, takže oproti Česku musíte více investovat do skladových zásob. Musíte mít perfektně přeložený web či e-shop a uvést na něm 100 procent informací – tedy dbát na přesný a podrobný popis produktu a na technické detaily. A musíte mít možnost platit na fakturu, to Němci zbožňují! Takto bych mohla pokračovat o každé ze zemí, kde máme entitu, a o každém ze 33 států, kam aktuálně doručujeme. V současné době připravujeme vstup do oblasti Středního východu, tak nejvíce „dobrodružství“ prožíváme právě tam.

Citát

„Devadesátá léta bylo euforické období, kdy se v u nás budoval kapitalismus a vznikly skvělé firmy, z nichž některé mají skvělé jméno dodnes. Ne vše se povedlo. Celkově si myslím, že těch 30 let bylo úspěšných, i když jsme potenciál naší země nedokázali využít na 100 procent.“