Pykáme za německé chyby. Horký týden na Ukrajině. Singer: Náraz do zdi přijde

Herce Josefa Somra, který zemřel v neděli ve věku osmdesáti osmi let, měl rád snad každý. Přitom postavy, které ztvárnil, nebývaly jenom hodné a přívětivé, ba naopak: často byly slizké, poťouchlé, bručivé nebo vyloženě zákeřné a zlé. Nehledě na to však jejich tvůrce požíval všeobecné vážnosti a úcty. Není snadné popsat, co zakládalo Somrovo herectví, Lukáš Novosad se o to přesto pokusil. Jeho článek Oči, které hrály najdete v novém vydání Týdeníku Echo.

Horký týden na Ukrajině. Jak chce Rusko zvrátit situaci na bojišti. Rusko jmenovalo novým velitelem „speciální vojenské operace“ generála Sergeje Surovikina, který má zkušenosti z Afghánistánu, Tádžikistánu, Čečenska a velel i v Sýrii. Odtamtud ho provází pověst brutálního řezníka, jenž má na svědomí bombardování Aleppa a Ghúty. Surovikin je již třetí velitel oficiálně jmenovaný do čela ruské armády na Ukrajině. To nevypovídá nic dobrého o kvalitě ruského vedení a atmosféře v hlavním štábu. Rusko stále hledá někoho, kdo by dokázal zvrátit situaci na bojišti. Situaci uplynulých dní v rusko-ukrajinském konfliktu analyzuje Ondřej Šmigol.

„Německá akce by rozložila EU. Bavme se s Němci o chybách a vině za krizi“. Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. „Německá energetická politika posledních let je bezpochyby jedním z hlavních důvodů. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má samozřejmě Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům,“ říká Vondra. V Salonu Echo s ním dále debatovali předseda evropského svazu průmyslu BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter, který byl zástupcem velvyslance v Berlíně a ambasadorem ve Vídni a Varšavě. Debatu vedla Lenka Zlámalová.

Česko je jako dítě v cukrárně. Od části podnikatelů a finančníků slýcháme varování, že česká ekonomika jede do zdi. Je to reálný odhad, nebo malování čerta na zeď? To byla jedna z otázek, které položil Daniel Kaiser v rozhovoru s bývalým guvernérem ČNB Miroslavem Singerem. Ten se domnívá, že „náraz do zdi“ přijde, ba dokonce se nezbytný. „Některé firmy opustí tento svět, zaměstnanost klesne,“ říká ekonom v rozhovoru pro Echo.

Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média. Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový. Co následovalo, o tom píše Tereza Matějčková.

Proč se to zase pokazilo? Člověk sledující zblízka evropské dění zažívá nutně při pohledu na dnešní energetickou krizi pocit déjà vu. Tak už je to zase tady! Jen v jiné oblasti, na jiném trhu. Pokolikáté už. Co vlastně? Inu, upřímné zděšení obyvatel, podnikatelů a politiků ze zhroucení něčeho, co doteď nevnímali a neřešili, protože to dlouho fungovalo hezky, spořádaně a celkem levně. Jako právě dodávky energetických surovin na integrovaném evropském trhu... Nenechte si ujít celý esej Mojmíra Hampla, předsedy Národní rozpočtové rady v novém vydání Týdeníku Echo.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.