Kůrovcová situace je nejhorší v historii Česka, shodli se lesníci. Letos napadne rekordní objem
Kůrovcová kalamita
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech metrů krychlových loni. Na středečním Sněmu lesníků v Hradci Králové to řekl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) pro výzkum Petr Zahradník.
„Situace se permanentně zhoršuje, kromě sucha se projevují i další faktory jako nedostatek (těžařských) kapacit, špatný odbyt dřeva, snížená cena dřeva,“ řekl Zahradník. Likvidace kalamity podle něj bude trvat roky a oproti dřívějším kalamitám bude její zvládnutí v řadě ohledů složitější.
Například proti stavu před rokem 1989 nyní nelze direktivně nařídit, aby se technika a lidé přesunovali přes celou republiku do míst kalamity.
Pružnou reakci na kůrovcovou kalamitu podle Zahradníka ztěžuje i stávající zákon o zadávání veřejných zakázek či omezené možnosti asanace kůrovcového dřeva chemickými prostředky u drobných vlastníků.
Pro rychlejší zvládnutí kalamity by se podle Zahradníka dala použít takzvaná rajonizace lesů. Oblasti, které kůrovec zlikvidoval z 80 až 90 procent, by se nechaly být a těžařské kapacity z nich by se soustředily do míst, kde je ještě co zachránit.
„Nejhorší situace je na severní Moravě, ve Slezsku, zhoršuje se situace na Vysočině a v jihozápadních Čechách,“ řekl.
Současná obří kůrovcová kalamita podle Zahradníka začala již v roce 2003 a do konce roku 2017 při ní kůrovec napadl přes 20 milionů metrů krychlových dřeva. Kalamitu lze podle Zahradníka rozdělit na tři etapy. První etapu v letech 2003 až 2004 spustilo abnormální sucho a dlouhé teplé léto v roce 2003. Druhou etapu odstartovaly orkány Kyrill a Emma v letech 2007 a 2008 a nynější etapa začala v roce 2015 po abnormálním suchu.
Loni se v celé ČR vytěžilo 19,4 milionu metrů krychlových dřeva. Letos očekávaných až 15 milionů metrů krychlových dřeva napadených kůrovcem tak představuje přes 75 procent loňské těžby. V objemu si lze 15 mil. m3 dřeva představit jako vlak plně naložený dřevem dlouhý 5000 kilometrů.
Kůrovcová kalamita způsobující přebytek dřeva na trhu a pád jeho cen se přímo dotýká výsledků největšího vlastníka lesů v zemi, státního podniku Lesy České republiky (LČR). Podnik v říjnu oznámil, že letos čeká propad zisku na 600 až 800 milionů korun z 3,7 miliardy korun loni. Současně Lesy ČR nevyloučily, že by pro své budoucí financování mohly využít úvěr. Podnik od září vede bývalý ředitel Vojenských lesů a statků Josef Vojáček, který za prioritu svého vedení označil právě likvidaci kůrovcové kalamity. Kalamitní těžby se u Lesů ČR projevily v meziročním zvýšení těžby dřeva, která za leden až červenec meziročně vzrostla o 21 procent na 5,72 milionu metrů krychlových.
Podle Jiřího Remeše z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity musí lesníci nové porosty založit tak, aby lépe odolávaly současné klimatické změně. „Musíme vytvářet lesy více odolné s větší pestrostí v druhové skladbě a využívat i nepůvodních druhů dřevin, které vykazují vysoký potenciál adaptace,“ uvedl Remeš. Jako příklad uvedl využití douglasky tisolisté, která se podle něj již vysazuje v Německu či Francii.
Lesníci by však podle předsedy České lesnické společnosti Pavla Draštíka neměli rezignovat ani na vysazování smrku, který dokáže les ochránit před vyschnutím a úhynem lesních ekosystémů. „Potřebujeme důvěru veřejnosti v lesní odborníky, kteří mají zájem předat porosty v co nejlepším stavu. V minulosti se jim například podařilo dát do pořádku imisemi zdevastované lesy v Krušných horách či Krkonoších,“ řekl ke zvládnutí nynější kůrovcové kalamity.
