Švédi už Assangeho nevyšetřují. Neměli dost důkazů
zakladatel WikiLeaks
NOVÉ
1
Švédská prokuratura zastavila předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange, který v zemi čelil obvinění ze znásilnění. Prokurátorka Eva-Marie Perssonová na tiskové konferenci řekla, že pro další stíhání Assange neexistuje dostatek důkazů. Australan Assange je nyní v britském vězení, kde čeká na výsledek řízení o vydání do Spojených států. Tam má stanout před soudem mimo jiné kvůli nezákonnému zveřejnění tajných dokumentů.
Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se zakladatel WikiLeaks setkal, když měl ve Stockholmu v srpnu 2010 přednášku. Švédská prokuratura následně vznesla vůči Australanovi předběžné obvinění ze sexuálního obtěžování jedné z žen a ze znásilnění druhé. Případ údajného sexuálního obtěžování byl už promlčen.
"Po zevrubném prozkoumání všech poznatků, které se objevily v průběhu předběžného vyšetřování, jsem došla k závěru, že důkazy nejsou dostatečně silné na to, aby byly základem pro obvinění," řekla Perssonová. Podle ní v jejím rozhodnutí sehrál roli i čas, protože od ohlášeného znásilnění uplynulo už devět let a "vzpomínky aktérů přirozeně blednou".
Proti rozhodnutí prokuratury se lze odvolat, právní zástupkyně poškozené ještě neoznámila, zda tak učiní.
Švédské úřady stíhání Assange poprvé zastavily už v roce 2017. V té době ale bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení a případné vydání. Vyšetřování se znovu rozběhlo letos v květnu, když Ekvádor zrušil své rozhodnutí o poskytnutí azylu a britská policie Assange zatkla.
Assange svou vinu ve švédském případě odmítal a tvrdil, že jde o součást strategie, jak jej očernit a zařídit jeho vydání do Spojených států.
"Teď se soustřeďme na hrozbu, před níž pan Assange varuje už léta: agresivní obžalobu Spojených států a ohrožení prvního dodatku, kterou může představovat," komentoval krok švédských úřadů šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson s odkazem na první dodatek Ústavy Spojených států, který zaručuje mimo jiné svobodu tisku.
Internetový portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých dat, v roce 2010 získal a zveřejnil stovky tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války a tajných depeší amerického ministerstva zahraničí. Dokumenty serveru poskytl vojín Bradley Manning, který byl za vyzrazení důvěrných informací v roce 2013 odsouzen k 35 rokům vězení. Podle USA by se měl za údajné ohrožení americké bezpečnosti zpovídat i Assange.
