Dezinformace před sněmovními volbami nebyly organizované, oznámila BIS

Bezpečnostní informační služba (BIS) nezaznamenala, že by dezinformace spojené s loňskými sněmovními volbami byly koordinované. Jejich dopad hodnotí ve výroční zprávě za minulý rok jako marginální. Dominantní roli hráli spíše než externě koordinované kampaně domácí šiřitelé dezinformačního obsahu. Dezinformace podle zprávy šířili i někteří kandidáti.

„Ačkoli se vyskytly informace mající za cíl podlomit důvěru ve volební proces, BIS nemá poznatky, že by je někdo koordinoval,“ stojí ve zprávě. Dopad hodnotí služba jako marginální. Domácí dezinformátoři podle ní v souvislosti s parlamentními volbami opakovaně recyklovali fámy, lži a manipulace, které mezi sebou sdílely zejména uzavřené komunity.

Celkově byla loni podle hodnocení BIS dezinformační scéna vzájemně propojená, ale decentralizovaná, přičemž dezinformace a konspirační teorie šířila převážně uvnitř komunity. Dezinformátoři cílili na osoby ve zhoršené životní situaci a nespokojené frustrované jedince. Jednou z hlavních motivací přitom byla vidina zisku v podobě příspěvků od publika. Někteří dezinformátoři finanční profit měli, konstatuje BIS. Fámy šířili zejména po facebooku, prostřednictvím řetězových e-mailů a dezinformačních webů. K radikálnější komunikaci využívala část antisystémového spektra sociální síť Telegram.

Mezi tématy převládala ta spojená s epidemií covidu-19, očkováním a protiepidemickými opatřeními. Někteří kandidáti šířili dezinformace i v rámci své volební kampaně, po jejich volebním neúspěchu se proticovidová scéna podle BIS propojila a začala své aktivity koordinovat. Anti-covid hnutí podle zprávy tak poskytlo prostor pro šíření radikálních a extremistických tezí do společnosti. „Obdobnou kooperaci napříč antisystémovým prostředím lze v českých poměrech považovat za unikátní, mobilizační potenciál hnutí však zůstal nízký a z pohledu celospolečenského vlivu marginální,“ konstatuje zpráva.