Náhle až šestkrát dražší zálohy na plyn. Domácnosti drtí drahé energie, přecházejí na uhlí

DRAHÝ PLYN

Náhle až šestkrát dražší zálohy na plyn. Domácnosti drtí drahé energie, přecházejí na uhlí
Energie lidem skokově zdražily. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Vojtěch Drbohlav

Se začínající zimou se tuzemské domácnosti potýkají s existenčními otázkami. Některé z nich se obávají, že nebudou mít na zaplacení velmi drahých záloh na energie. Poté, co zkrachovali nebo ukončili svou činnost někteří alternativní dodavatelé, jsou totiž české domácnosti odkázány na tzv. poslední instanci. V rámci té ale musejí platit mnohem více než dosud. Potíž je to zejména pro středně a nízkopříjmové domácnosti s dětmi, které nyní řeší to, jak zvládnou nadcházející zimu. Některé dokonce přecházejí na vytápění fosilními palivy.

To je případ také rodiny Olgy Rusňákové, jež žije s manželem a pěti dětmi v rodinném domě, a o jejichž případu jsme informovali již před časem. Rusňákovi byli dosud zákazníky Skautské energie, pro níž dodávala plyn a elektřinu Kolibřík energie. Tento alternativní dodavatel však ohlásil konec.

Rusňákovi dosud u Skautské energie za plyn platili 641 korun za megawatt hodinu plus distribuční poplatky. Nově by však u společnosti ČEZ měli platit 2672,89 za megawatthodinu plus distribuci. Pro sedmičlennou rodinu jde o citelný problém. Jak přiznává Olga Rusňáková, takové výdaje za energie si její rodina dovolit nemůže. „Prostě na to nemáme,“ přiznává Olga Rusňáková. Rodina se tak rozhodla oprášit starý nevyužívaný kotel na uhlí a v zimě bude muset topit uhlím.

I když bude díky tomu jejich spotřeba nižší, zálohy musejí platit vysoké. Kvůli tomu, že jejich předchozí dodavatel ukončil činnost, musejí alespoň nějakou dobu strávit u dodavatele poslední instance (DPI), kam jsou odběratelé zkrachovalých firem automaticky přesměrovávány. Dodavatelem poslední instance je v případě plynu společnost innogy (dříve RWE).

Dalším problémem, s nímž se domácnosti potýkají, je také to, že dodavatelé poslední instance požadují zaplatit vysoké zálohy v řádech dnů. „Jenom za plyn (elektřina nám od ČEZu ještě nepřišla) po nás chce innogy jako dodavatel poslední instance 23 000 zálohu měsíčně. Včera to poslali, nejpozději do 31.10. chtějí první platbu a nejpozději do 15.11. chtějí druhou platbu. Takže vlastně chtějí 46 000 za 14 dní – což jsou naše původně skoro roční zálohy. A pak samozřejmě každý měsíc znovu 23 000,“ popisuje Olga Rusňáková.

Rozpis částek, které musejí v řádech dní platit tuzemské domácnosti. Na snímku konkrétní případ rodiny Rusňákových.
Rozpis částek, které musejí v řádech dní platit tuzemské domácnosti. Na snímku konkrétní případ rodiny Rusňákových. Foto: Echo24

Ceny v případě dodávek poslední instance jsou totiž několikanásobně vyšší než v případě, že mají zákazníci sjednaný pevný tarif na několik let. Podobnou zkušenost má také Josef Novotný (jméno je změněno, redakce však zná jeho identitu), který žije se svou čtyřčlennou rodinou v domě v jednom z krajských měst. „Doteď jsme jako rodina platili zálohy za plyn 3650 Kč, nově nám zvedlo innogy zálohy na 20 950 Kč za měsíc. Za elektřinu jsme platili 1410 Kč měsíčně, teď bude záloha tak 6000 Kč. Docela by mě zajímalo, jak se s tím člověk s průměrným platem popere,“ říká Novotný. Z jeho slov vyplývá, že jeho rodina bude nově platit až šestkrát vyšší zálohy na plyn než dosud.

Jeho rodina odebírala elektřinu od Europe Easy Energy prostřednictvím Bohemia Energy, která vrátila licenci a ukončila svou činnost. „V innogy nám řekli, že to musíme uhradit do konce října, to je ten problém. My to samozřejmě uhradíme, nechci si hrát na sociální případ. Ale lidi, kteří nemají žádné úspory, to neuhradí,“ popisuje Novotný situaci, do které se v posledních dnech dostala řada českých domácností. Nejvíce může dopadnout právě na nízkopříjmové rodiny, které si nemohou dovolit zaplatit za energie takové částky.

Firma innogy, která je poslední instancí v dodávkách plynu, a tak k ní na minimálně nějakou dobu přecházejí klienti zkrachovalých společností, tvrdí, že se nyní musí postarat o statisíce zákazníků, s nimiž ale nepočítala. Proto nyní pro ně prý nakupuje dražší plyn. „V předchozích dnech jsme rozeslali dopisy na zhruba 240 0000 zákazníků, které jejich předchozí dodavatel nechal na holičkách. Dodávky DPI jsou záchrannou sítí, která má zajistit, aby nikdo nezůstal (třeba uprostřed zimy) bez životně důležité energie do doby, než si najde nového dodavatele. Problém je, že krachující dodavatelé opustili své zákazníky před začátkem topné sezóny. Topná sezóna reprezentuje více než 80 % celoroční spotřeby plynu. Kopíruje tak 6 měsíců režimu DPI. Proto jsou zálohy tak vysoké. Ceny energií v rámci DPI jsou výrazně vyšší, protože pro tyto zákazníky nakupujeme za současné extrémně vysoké nákupní ceny energií na velkoobchodních trzích,“ hájí vysoké ceny plynu v rámci poslední instance tiskový mluvčí společnosti Innogy Pavel Grochál.

Jaký je recept na vymanění se z placení drasticky vysokých záloh? Jak experti na energetiku, tak samotní dodavatelé energií radí, aby lidé přešli na standardní dlouhodobé smlouvy. „Zákazníci by proto s ukončením záchranného režimu DPI neměli příliš otálet. Na webu innogy je pro ně připraven jednoduchý formulář, nabídku pak mohou akceptovat elektronicky. Díky přechodu na řádnou smlouvu zákazníci získají nejen nižší ceny, ale hlavně si sníží okamžitě zálohy na polovinu. Nižší cenu pro všechny nové zákazníky dokážeme nabídnout díky výrazně levnějším cenám plynu na velkoobchodních trzích pro druhé pololetí roku 2022 a na roky 2023 a 2024. Oproti tomu jsou nákupní ceny na období pro dodávku DPI velmi drahé,“ říká Grochál a tvrdí, že pokud tak lidé učiní, v dalších letech se jim zálohy výrazně sníží.

Podobně hovoří také společnost ČEZ, jež je poslední instancí v případě dodávek elektřiny. Také ta upozorňuje na to, že jde o nestandardní situaci, kdy dodavatelé pro své zákazníky v rámci poslední instance obstarávají výrazně dražší energie. „Nyní nejde o normální přechod zákazníků od jiných dodavatelů. Jejich dosavadní dodavatelé jim přestali dodávat, protože nemohli dostát svým závazkům – ohledně nízkých cen (a paradoxně ani nezkrachovali – například. Bohemia Energy pouze vrátila licenci), aby tyto domácnosti nezůstaly ze dne na den bez elektřiny je v zákoně přesně vymezen institut dodavatele poslední instance. Tito dodavatelé s těmito zákazníky nepočítali a tak pro ně musí opatřit elektřinu na trhu za aktuální ceny,“ sdělil deníku Echo24 tiskový mluvčí skupiny ČEZ Ladislav Kříž.

Odběratelé, kteří jsou nyní zaskočeni vysokými cenami energií, se v posledních dnech obracejí s žádostmi o pomoc na poradenské organizace. Jednou z nich je asociace Sdružení obrany spotřebitelů (SOS). „Máme narvanou poradnu, telefony drnčí jako divé,“ popisuje běžnou praxi současné doby předsedkyně SOS Gerta Mazalová.

Také na ni a její kolegy se lidé obracejí s tím, že jejich zálohy často přesahují i 20 tisíc korun. „Problémem jsou vysoké ceny záloh, které se pohybují v řádech několika tisíc korun. DPI nakoupili energie pro své zákazníky ještě za levnější ceny, ovšem pro ty, kteří se k nim nyní hlásí musejí nakupovat energie po zdražení a to již za ceny daleko vyšší. Do našich poraden v tuto chvíli chodí klienti, kteří mají zaplatit zálohy až v trojnásobné výši než doposud, například 20 790 korun. Přitom takovou výši důchodu mnoho lidí nemá a pro většinu z nich je to naprosto likvidační,“ upozorňuje Gerta Mazalová.

Nejen seniorům, ale i dalším lidem, kteří se ocitli v tíživé situaci v souvislosti s vysokými zálohami, Mazalová radí, aby se obrátili na Úřad práce. „Mohou podat žádost o některou z nepojistných sociálních dávek případně dávku mimořádné okamžité pomoci,“ říká předsedkyně SOS.