Co nového se chystá v oblasti stavebnictví pro rok 2022?

Od července 2023 čeká stavebníky mnoho změn, v účinnost totiž vstoupí nový stavební zákon. Další novinky se budou týkat například norem o požární ochraně, nároků na energetickou účinnost budov, nebo digitální formy projektů. Na co se ale stavebníci musí připravit už příští rok? O tom všem debatovali hosté listopadového Saint-Gobain Fóra, které se uskutečnilo v úterý 23. 11. 2021.

Velká legislativní změna, která nás čeká, je digitalizace stavebního řízení. Jeho hlavní výhodou by mělo být zjednodušení schvalování procesů a přístup ke všem potřebným dokumentům. „Stavebník bude přes portál komunikovat se stavebním úřadem, příslušnými orgány a také s vlastníky dopravní a technické infrastruktury.

Do informačního systému budou ukládána všechna rozhodnutí, vyjádření a další žádané dokumenty, takže bude vše lehce dohledatelné,“ tvrdí Marcela Pavlová, náměstkyně řízení sekce výstavby a veřejného investování Ministerstva pro místní rozvoj.

Do programu by podle ministerstva mělo být možné podávat také projektovou dokumentaci v elektronické podobě. Zde ministerstvo pracuje s metodou BIM, která se na vytváření společného systému podílí. Cílem BIM je standardizace a podpora digitalizace, díky čemuž by se dalo dosáhnout efektivnějšího stavebnictví. Ředitel odboru Koncepce BIM, Jaroslav Nechyba, se domnívá, že nejdůležitější je vzdělání veřejných zadavatelů, aby uměli se systémem dobře pracovat a uměli zkontrolovat podklady od projektantů i stavebních firem. „Vnímáme BIM jako přirozenou inovaci sektoru jako takového. Jsou menší projekty, které už BIM používají, protože zjistili, že jim to vyhovuje a pomáhá. Za mě je vždy lepší, když je přechod na novou technologii přirozený a lidé ji začnou používat intuitivně, než když jde o čistou povinnost.“

Dalším velkým tématem jsou dotčené orgány – nový stavební zákon totiž jejich dosavadní roli výrazně mění. Nově bude tzv. veřejný zájem posuzovat přímo odborník na stavebním úřadu. Nicméně samostatně dál zůstává například požární ochrana. V účinnost vstoupí tzv. vejprtská novela, která nese název dle události v lednu 2020, kdy při požáru domova pro hendikepované zemřelo 8 klientů domova. Ta zavádí více povinností pro zařízení sociálních služeb, aby se případnému požáru dalo včas zamezit. Významnou změnou je také připravené členění staveb, které se budou nově dělit na čtyři kategorie (0, 1, 2, 3) a pět tříd, přičemž čím vyšší číslo, tím rizikovější stavba. Záležet bude hlavně na využití objektu, zda např. uvnitř lidé spí, zda je třeba asistované evakuace, nebo zda se jedná o veřejnou, nebo obytnou budovu. Podle plukovníka Michala Valoucha by se měl celý proces zjednodušit a pro stavebníka by neměl představovat vyšší výdaje.

Už příští rok v květnu ale vejde v platnost norma nenosných SDK příček. „Na rozdíl od stávajících dimenzí bude maximální aplikační výška těchto požárních konstrukcí 12 metrů,“ upozorňuje Robert Hošek z Rigips, Saint-Gobain. Na trh se tak nedostanou příčky deklarované na základě výpočtů, ale pouze na základě této normy. Novinkou pak je také čerpání dotací na zelené střechy. Nový dotační program se vztahuje i na rodinné a bytové domy. Střechy se nyní dají obohatit také o fotovoltaické panely. “ISOVER je jediným výrobcem v ČR, který nabízí požární certifikaci vegetační střechy,“ sdělil Tomáš Truxa z ISOVER, Saint-Gobain.

Velkým tématem v rámci stavebního zákona je pak také zpřísnění požadavků na energetickou efektivitu budov. ČR vyrábí asi 32 % vlastní elektrické energie, zbytek dokupuje ze zemí mimo EU. „Energetická soběstačnost jak EU, tak ČR je v dnešní době důležitá. Nejsnazší cesta, jak jí dosáhnout, je věnovat se novostavbám. Navrhli jsme desatero, které říká, jak splnit a efektivně navrhnout budovu s téměř nulovou spotřebou. Myšlenkou do budoucna je, aby budovy nebyly obrovským energetickým spotřebičem, který je třeba dotovat, ale naopak aby energii vyráběly,“ doufá Michal Čejka, konzultant v oblasti energetické efektivity z Centra pasivního domu. V současnosti stačilo splnit jeden bod z desatera – lépe těsnící okna, nebo lepší obvodový plášť budovy. V roce 2022 už budou muset investoři s architekty splnit bodů dle svého výběru hned šest.

Desatero pro stavbu budovy s téměř nulovou spotřebou:

1. Situace a souvislosti v území,
2. orientace ke světovým stranám,
3. optimalizace tvaru,
4. tepelné zónování dispozice,
5. návrh obvodového pláště,
6. vyloučení tepelných mostů,
7. výplně otvorů,
8. provzdušnost obálky,
9. řízené větrání s rekuperací tepla a
10. zdroj a distribuce tepla.

Odborníci doporučují plnit hlavně první čtyři body, které se dají naplánovat ještě před začátkem stavby. Poté si mohou ze zbytku bodů vybrat další dva. V případě splnění více bodů je možné na nějaké práce čerpat finanční podporu ve formě dotací. To platí jak pro renovace, tak pro novostavby.

Sledování legislativních změn může být obtížné, protože výrobci musí mít čas reagovat na změny ve výrobě materiálů a vytvořit k nim odpovídající dokumentaci. „V Saint-Gobain se snažíme být vždy o krok napřed, a proto jsme vytvořili stránku WEBER panel, kde si každý najde své oddělení a uvidí, co ke své práci potřebuje a co má dál dělat. Z toho důvodu pořádáme i tato fóra a snažíme se veřejnosti předávat řadu informací. Je to takový kaleidoskop, ale má svůj řád a vše na sebe navazuje,“ říká Miloš Hutník z Weberu, Saint-Gobain. V aplikaci najdete užitečné informace pro projektanty, architekty, developery i investory.

Na celý pořad je možné se kdykoliv podívat zpětně na odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=DcmEOeh3mFo