První úspěchy systému Neptun. Ukrajinci vypouštějí střely proti ruským lodím z Tatry
ČESKÉ STOPY NA UKRAJINĚ
AKTUALIZOVÁNO
Moderní protilodní systém Neptun, který používá ukrajinská armáda a v polovině dubna měl potopit vlajkovou loď ruské černomořské flotily, křižník Moskva, obsahuje významnou českou stopu. Celý komplex složený z několika vozidel totiž operuje na podvozcích kopřivnické automobilky Tatra.
Systém Neptun byl do výzbroje ukrajinské armády zařazen po několika letech vývoje v roce 2020. Komplex transportních, velitelských, nabíjecích, radarových a odpalovacích vozidel byl původně postavený na podvozcích ukrajinské automobilky KrAZ, jenž však zkrachovala. Výrobce pak uzavřel dlouhodobý kontrakt na dodávky podvozků pro systém Neptun v České republice, u kopřivnické automobilky Tatra, patřící do skupiny Czechoslovak Group.
„První experimentální baterie Neptun byla ještě na podvozku KrAZ. Druhá byla už umístěna na podvozek Tatra,“ komentuje vojenský analytik Lukáš Visingr. Nejde podle něj o jedinou techniku ukrajinské armády, která se pohybuje na podvozcích českého výrobce. „Náčelník ukrajinského generálního štábu už před válkou řekl, že mají záměr převést armádu kompletně na podvozky Tatra. V takovém případě bychom se bavili o tisících vozidel,“ říká.
Podle neoficiálních informací redakce měly být dvě střely, které zasáhly v polovině dubna ruský raketový křižník Moskva, odpáleny právě z podvozků české automobilky. Na Moskvě, která byla tou dobou největším ruským plavidlem v Černém moři, poté propukl požár. Rusko uvedlo, že příčinou požáru byl výbuch munice, zatímco ukrajinská armáda tvrdí, že křižník zasáhly dvě protilodní střely Neptun. Moskva se následně potopila během tažení do přístavu.
Spekulovalo se o tom, zda podobný osud jako Moskvu nepotkal v pátek v noci podle zpravodajského serveru Dumska z Oděsy také po Moskvě druhé největší plavidlo černomořské flotily, fregatu Admirál Makarov. Kreml uvedl, že nemá o poškození ruské lodi v Černém moři informace. Informaci nepotvrdil ani Pentagon, který poslal do oblasti stejně jako další alianční země, své průzkumné letouny. Podle některých informací na sociálních sítích prý k poškození lodě nedošlo. Tvrdí to údajní očití svědci, podle nichž dnes ráno připlula fregata do svého domovského přístavu v Sevastopolu na Krymu. Už dříve v tomto týdnu se spekulovalo, že zásah střelou Neptun dostala také sesterská loď Admiral Essen. Informace se ale nepotvrdily.
Rusko: Zničili jsme ukrajinskou válečnou loď a dva bombardéry
Naopak ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že v noci raketou zničilo ukrajinskou válečnou loď, korvetu typu Projekt 1241, poblíž Oděsy a u Hadího ostrova sestřelilo dva ukrajinské bombardéry Su-24 a jeden vrtulník. Ani tato tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Komplex Neptun zahrnuje odpalovací zařízení USPU-360 (6 kusů), transportně-nabíjecí vůz TZM-360 (6 kusů), dopravní vůz TM-360 (6 kusů) a mobilní velitelské stanoviště divize RKP-360 (6 kusů).
Každé odpalovací zařízení disponuje čtyřmi raketami R-360 s doletem až 280 km a 150kg hlavicí s náloží. Tolik raket je umístěno na každém nakládacím a transportním vozidle. Plná salva z Neptunu tedy může znamenat 24 střel, z nichž každá může být zaměřena na svůj vlastní samostatný cíl. Interval mezi odpaly je až 5 sekund, to znamená, že komplex může vystřelit celý arzenál do 20 sekund, poté se odpalovací zařízení složí do transportní polohy a změní svou lokaci. Následně se dobije a je znovu připraveno k boji.
Neptun je konstruován tak, aby byl jeho útok pro nepřítele zcela neočekávaný. Samotný komplex tedy nic nevyzařuje, velitelské stanoviště pouze přijímá a zpracovává informace o možných cílech, typech a souřadnicích. Tato data mohou pocházet z celé řady zdrojů, od dronů a pozemních elektronických zpravodajských stanic až po satelity. Souřadnice cíle mohou být jen přibližné, protože střely mají vlastní radarové naváděcí hlavice.
Po výběru cílů určí na velitelském stanovišti požadovaný počet raket k jejich zničení, vytvoří letové úkoly pro R-360, typ cílů a přenesou je digitálním šifrovaným komunikačním kanálem na požadovaná odpalovací zařízení. Každá střela tak před startem dostane data o cílech, souřadnicích a výšce letu. Díky tomu je možné neútočit na nepřátelskou loď čelně ze stejného kurzu, ale například odpálit dvě rakety z různých stran, což zkomplikuje jejich zachycení nepřítelem.
Celá dráha střely R-360 probíhá v malé výšce, což ztěžuje její odhalení. Když střela doletí do posledního bodu trasy, trochu nabere výšku a zapne vlastní radarovou naváděcí hlavici a začne hledat potřebnou nepřátelskou loď. Každá loď vypadá na radaru jinak a je možné například rozlišit raketový křižník od korvety nebo raketového člunu. Po zafixování cíle střela Neptun opět klesá na svou minimální výšku a těsně nad hladinou letí ke svému cíli. Nepřítel tak má málo času pokusit se čelit útoku. Úder střely směřuje nad čáru ponoru lodi. Raketa nejprve prorazí trup a poté exploduje uvnitř lodi. Síla 150 kg výbušniny údajně stačí na to, aby způsobila katastrofální poškození jakékoli lodi.
