1 Zdanění církevních restitucí

Europoslanec Zdechovský dá podnět Evropské komisi kvůli zdanění církevních restitucí

, NOVÉ

Témata: , , , ,

Zdanění církevních náhrad jako možné porušení principů právního státu. Tento názor zastává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se proto rozhodl podat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda se Česká republika mohla dopustit ohrožení právních principů. Uvedl to v rozhovoru pro server Česká justice.

Podle Zdechovského stát dodatečným zdaněním náhrad vyplácených církvím namísto majetku, který nemohou restituovat, mohl porušit smlouvy, které s církvemi sám uzavřel. „Když se státu tyto smlouvy nepodařilo změnit po dobrém, rozhodl se zneužít své oprávnění vydávat zákony a náhrady církvím zdanil zákonem,“ uvedl k tomu europoslanec v rozhovoru. Poukazuje také na to, že pro investory, kteří mají s Českem uzavřené smlouvy, tím mohlo dojít ke znevěrohodnění našeho právního systému. „Investoři teď neví, zda stát příštím zákonem neobejde právě jejich smlouvu,“ doplňuje Zdechovský. 

Stát změnil pravidla hry 

Zdechovský upozorňuje na sérii smluv mezi státem a církvemi v rámci uspořádání vzájemných vztahů, které dospěly k výslovné dohodě o tom, že náhrady vyplácené církvím za majetek v restitucích nevydatelný nejsou předmětem daně. Předchozí vlády se poté snažily tuto dohodu změnit, což církve odmítaly. „A tak vláda premiéra Andreje Babiše za podpory KSČM a SPD církvím náhrady za nevydatelný majetek zdanila zákonem. Tím ale stát jednostranně změnil pravidla hry v jejím průběhu,“ říká europoslanec. 

„Celou věc jsme diskutovali s více než čtyřiceti právními experty. Shodli jsme se na tom, že stát zkrátka porušuje smlouvu, kterou uzavřel s jiným subjektem, a zneužívá tak svého postavení. Tím, že se dohod nedrží a nová vláda prosadí nové zákony, nedodržuje standardní postupy. Může to nahrávat přesvědčení, že jakýkoliv stát může měnit dohody poté, co se změní vláda,“ vysvětluje pro Echo24 Zdechovský.

Podnět, který předá komisi po skončení prázdnin, je jeho vlastní iniciativou. Pracoval na něm však společně s českými i zahraničními právníky, bude proto obsahovat i několik podrobných právních rozborů. Dodává, že věří, že se komise bude podnětem adekvátně zabývat. 

Dílo hlasovací koalice

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Platnost nového zákona však může zarazit Ústavní soud. Senátoři i poslanci z několika politických stran mu totiž předali návrh na zrušení zdanění církevních restitucí. Podepsalo se pod něj 62 poslanců z klubů ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Ústavní soud už v květnu obdržel také senátorský návrh proti zdanění finančních náhrad. Podle Marka Bendy (ODS) poslanecký návrh více akcentuje nespravedlnost, která je zdaněním způsobena menším církvím.

Čtěte také: Návrh zákona o hromadných žalobách je nebezpečný, říká Singer

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.