Schillerová si připravuje půdu na obří schodky. Příští rok se musí osekat výdaje, jinak hrozí problémy

Ekonomický výhled na letošní a příští rok bude velmi záležet na podzimním vývoji, zda se země znovu ponoří do lockdownů kvůli koronavirové nákaze. Ministerstvo financí totiž oproti dubnu zlepšilo odhad vývoje ekonomiky, přičemž i přesto se jedná o pesimistická čísla. Podle některých ekonomů to je z důvodu, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nastřelila hluboké schodky, které mohly být daleko nižší. Jakékoliv další výdaje tak může šéfka státní kasy lépe obhájit. Stále také hrozí, že pokud se se státními výdaji nic neudělá, tak v příštím roce hrozí problémy s rozpočtovou udržitelností.

Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové jednou za čtvrt roku vydává makroekonomickou predikci, kde odhaduje vývoj ekonomiky na další období. Čerstvá analýza od šéfky státní kasy uvádí, že ekonomika bude v letošním roce růst o 3,2 procenta a v příštím roce o 4,2 procenta. To je méně, než předpovídala Česká národní banka, která v prognóze uvedla růst letos o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace pak uvedla růst o 3,4 procenta a příští rok o 4,5 procenta.

V loňském roce klesla ekonomika kvůli státním zákazům a restrikcím ohledně koronaviru o 5,8 procenta. Odhad ministerstva financí je tak pro letošní i příští rok velmi pesimistický. Kromě toho se zřejmě sníží výběr spotřebních daní. Již nyní totiž zájem o tabákové výrobky klesá, což je podloženo čísly z loňského roku, kdy spotřeba cigaret poprvé v historii České republiky klesla. „Už letos není výběr ideální, spotřeba se snižuje výrazněji, než ministerstvo předpokládalo. Zde se právě otevírá cesta pro černý trh,“ upozorňuje pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Pesimistický výhled na růst ekonomiky je pak podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy způsoben tím, že ministerstvo financí tím chce lépe argumentovat u hájení hlubokých deficitů. Letos je totiž navrženo státní hospodaření se schodkem 500 miliard a na příští rok 390 miliard. Pokud by nyní ministerstvo „hýřilo optimismem“, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu. Zákonodárci i veřejnost by se celkem oprávněně tázali, proč je třeba tak hlubokého schodku, když má ekonomika poměrně solidně růst,“ uvedl Kovanda.

S tím souhlasí i šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová, podle které by schodek v příštím roce měl být daleko menší. „Nová makroekonomická prognóza ministerstva financí ukazuje na zrychlení hospodářského růstu, inflace i výběru daní. Pro rok 2021 bude na daních vybráno o 60 miliard více než se čekalo v dubnu. Státní rozpočet by proto klidně mohl mít o dost nižší deficit než plánovaných 390 miliard korun.

Ministerstvo také spoléhá na to, že lidé během lockdownů naspořili velký objem peněz, který budou postupně letos a v příštím roce utrácet. Tím by vzrostla spotřeba domácností a hospodářský růst by se urychlil.

Mnohem větší problémy ale hrozí s dalším zadlužováním. Ministerstvo samo uvedlo, že letos se počítá s nárůstem zadlužení na úroveň 43,5 procenta. V roce 2022 by se pak zadlužení mělo prohloubit na 46,2 procenta. Podle Křečka velmi záleží na tom, jak dopadnou podzimní sněmovní volby. „Pokud by s výdaji nic nestalo, tak bychom se dostali do problémů s rozpočtovou udržitelností,“ upozorňuje pro Echo24 Křeček.

Podle Kovandy by měla strategie mít jasnou vizi ozdravení veřejných financí po současné vládě a také po vlně pandemie koronaviru. „Příští rok bude z toho hlediska kritický. Řada zemí, včetně třeba Německa, již podle všeho pokrizovou konsolidaci zahájí. V případě Česka se tak patrně nestane. České republice v pokrizové konsolidaci může „ujet vlak“ za srovnatelnými zeměmi. To by v důsledku znamenalo zhoršení ratingu České republiky a výrazné prodražení jejího zadlužení,“ dodává Kovanda.