Očkování se má v Česku protáhnout do září. Naděje na klidnější 2021 je v luftu, míní Vondra

Česko v neděli s velkou pompou, podobně jako další země Evropské unie (EU), spustilo očkování proti koronaviru. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je právě vakcína jedinou nadějí k návratu do normálního života. Zatím ale Česká republika obdržela jen necelých 10 tisíc kusů vakcíny pro přibližně 5 tisíc lidí. Zatímco v ostatních zemích počítají s rychlejším průběhem, Babiš plánuje, že celá očkovací akce, v rámci které by měla ČR dostat 15,9 milionu vakcín pro asi 8 milionů lidí, potrvá až do září 2021.

Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je sice zahájení očkování dobrou zprávou, vakcíny však nebude dostatek pro všechny země EU a strhne se o ně boj. A to hlavně kvůli tomu, že k očkování jednoho každého člověka jsou vždy potřeba alespoň dva kusy vakcíny, protože po 21 dnech dochází k přeočkování. Vondra uvedl, že zatímco Česko počítá s dřívější dostupností vakcín některých výrobců, vakcína od britsko-švédské AstraZeneca bude podle něj k dispozici nejdříve v létě 2021 a s vakcínou francouzského výrobce Sanofi můžeme počítat až koncem příštího roku.

„Pokud budou k dispozici vakcíny jen od Pfizera a Moderny, znamená to, že EU s 450 miliony obyvatel má jisté dávky na rok 2021 jen pro 140 až 190 milionů lidí. V případě úspěchu Johnsonů (u nich stačí ne 2, ale jen 1 dávka) se situace zlepší – na 340 až 390 milionů lidí. Ale to budeme vědět až v březnu. Každopádně to znamená, že výhled na klidnější rok 2021 je zatím v luftu,“ uvedl Vondra.

„Díky EU máme množstevní slevu a aspoň něco jisté. Ale nezdá se, že by naše vláda byla v ‚politice‘ objednávání v EU prozíravější. Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že objednalo přes EU 2+2 milióny dávek od Pfizeru a 2 miliony od Moderny, což stačí pro 2 až 3 miliony Čechů. Budou-li 2 miliony od Johnsonů, tak je to dost pro 4 až 5 milionu Čechů, což stále nestačí,“ domnívá se.

Česká republika podle narychlo upečené očkovací strategie, kterou zveřejnil server SeznamZprávy, počítá s třemi fázemi očkování. První fáze bude podle dokumentu trvat od ledna do února příštího roku, během ní by k nám mělo přijít 357 875 vakcín od společnosti Pfizer/BioNTech. S druhou fází počítá ministerstvo zdravotnictví od března do dubna, kdy by do Česka mělo dorazit přes tři miliony vakcín od společnosti Pfizer a Moderna. „Tato fáze bude ukončena s příchodem vakcíny AstraZeneca, která bude určena pro ordinace praktických lékařů,“ stojí v dokumentu. Ve třetí fázi se bude očkovat vakcínami společností AstraZeneca, Johnson&Johnson a CureVac a možná také vakcínou od výrobce Sanofi. Ministerstvo počítá s tím, že během poslední fáze se akce ujmou hlavně praktičtí lékaři, ti by podle předpokladů ministerstva měli očkovat tempem až 50 tisíc lidí denně.

Na rozdíl od nás například v sousedním Německu počítají jen do konce tohoto roku s distribucí 1,3 milionu dávek a během ledna jich chtějí dát k dispozici až 700 tisíc týdně. Ambicióznější jsou také ve Francii. Vakcínu by tam do konce února mělo dostat asi milion lidí a dalších 15 milionů během března a dubna. Polsko očekává jen do konce ledna přísun asi 1,5 milionu dávek.

Již dříve (8. prosince) začalo očkování třeba ve Velké Británii, kde do 20. prosince dostalo vakcínu 616 933 lidí, uvedlo to tamní ministerstvo zdravotnictví. Očkovacími premianty jsou také v Izraeli, kde s ním začali před týdnem. Za tu dobu vakcínu dostalo více než 280 tisíc zdravotníků. V devítimilionovém Izraeli nyní dostává vakcínu každý den okolo 70 tisíc lidí, do příštího víkendu by to mělo být až 150 tisíc. Pomoci tomu mají i nepřetržitě otevřená očkovací centra.

Vedoucí mezinárodního odboru českého ministerstva zdravotnictví Kateřina Baťhová potvrdila, že se experti při přípravě české očkovací strategie výrazně inspirovali od té německé a rakouské. „My jsme pro experty, kteří na tom pracovali, sháněli veřejně dostupné strategie z okolních zemí. Lidé z mého odboru prostě sehnali německou strategii a také rakouskou, najali jsme překladatelskou agenturu, no a přeložené jsme to pak dali našim expertům jako podklad, dál už o tom nevím,“ řekla serveru SeznamZprávy Baťhová.

Obě země taktéž počítají s vakcínami od firem AstraZeneca, Pfizer/BioNTech, Johnson and Johnson, Sanofi Pasteur, Moderna, Novavax a CureVax. V některých bodech se však strategie ČR a našich sousedů liší, například při pohledu na počet kusů požadovaných vakcín a tedy i možnou rychlost průběhu celého očkování. Česká Republika má podle serveru například v přepočtu na jednoho obyvatele objednáno od výrobců zhruba desetkrát méně vakcín než sousední Německo.