Týdeník Echo: Tragédie génia Kolbena, Francie proti progresivismu, tajemství lidských lebek

TÝDENÍK ECHO

Týdeník Echo: Tragédie génia Kolbena, Francie proti progresivismu, tajemství lidských lebek 4
Týdeník

Týdeník ECHO

Před sto lety nastal v podnikatelské kariéře Emila Kolbena významný mezník. Ten byl podnětem Tomáši Čechtickému, aby připomněl životní dráhu toho významného muže – i s jejím krutým epilogem. Proč Francie nepropadá zelenému třeštění a stává se z ní možná poslední západoevropská hráz proti progresivismu? Analýzu předkládá Lenka Zlámalová. Co nám o původu lidského rodu říkají „člověk dračí“ a „člověk izraelský“? O aktuálních antropologických poznatcích píše Marian Kechlibar.

Rozhovor se známým americkým spisovatelem a novinářem Rodem Dreherem, autorem knihy se solženicynovským titulem Nežít ve lži, pořídil Daniel Kaiser, nový muzikál Annette režiséra Leose Caraxe představuje Ondřej Štindl a neúnavný cestovatel Jiří Peňás navštívil – nikoli poprvé – královské město Kadaň; své dojmy z něj si nenechává pro sebe.

Když Emil Kolben, jehož příjmení je skryto uprostřed značky ČKD, přijel roku 1888 do Spojených států, v deníku New York World si přečetl, že ve firmě Edison Machine Company v Schenectady vyhořela slévárna. Poslal tam tedy žádost o zaměstnání a přiložil dosud velmi stručné „sívíčko“. Thomas Alva Edison se obratem ozval. A Kolben si zapsal: „Lakonicky mi odpověděl: Chcete-li přijet hned, můžeme vás přijmout do práce. Téhož večera jsem přijel z New Yorku do Schenectady a ještě večer jsem byl ustanoven elektroinženýrem kanceláře Edison Works...“

Foto: Týdeník Echo

V článku o tom, jak Francie čelí progresivismu, píše Lenka Zlámalová: „Levicové pokrokářství se svou snahou o nového, lepšího člověka, který se bude vykupovat ze všech vin svých předků a bude zachraňovat svět, má dnes dvě základní linie. První je ekologistická a pilířem je boj za bezuhlíkovou ekonomiku. Druhá je společenská. Ta se dál dělí zhruba na tři. První je migrace a multikulturalismus. Její podmnožinou je v Evropě islamizace. Druhá jsou kolektivní práva sexuálních menšin. Třetí je kolektivní vina za kolonialismus a hledání rasismu za každým činem, slovem, gestem. Čtvrtá je hledání sexuálního násilí vůči ženám za každým činem, slovem a gestem. Tyto progresivistické trendy mají v různých zemích různé projevy. Mají i různá ohniska, odkud přicházejí. V těch ekologických a částečně i v migraci je lídrem Německo. U společenských linií jsou to Spojené státy, následované Velkou Británií. Náchylnost nebo odolnost různých zemí je v jednotlivých tématech rozdílná. Jedna z velkých zemí ale ostatní předčí v odolnosti vůči všem.“ Tou zemí je Francie.

U izraelského města Ramla byla nedávno nalezena část lidské lebky a dolní čelisti, jejichž stáří se odhaduje na nějakých 130 tisíc let. Marian Kechlibar vysvětluje: „Kosti ukazují na zajímavou směsici různých charakteristik. Jejich bývalý majitel, který mohl být současníkem dračího člověka, jako by byl částečně neandertálcem a částečně moderním člověkem. Izrael leží přímo u jediného suchozemského spojení mezi Afrikou a Asií, takže tudy určitě musely probíhat dávné lidské migrace. Na asijské straně, v Levantě, jsou přitom dobře doložena sídla klasických neandertálců, se kterými byl právě nalezený člověk očividně příbuzný; na druhou stranu zde v kritické době (cca 140–120 tisíc let nazpátek) žili i moderní lidé, se kterými nejspíš přicházel do každodenního kontaktu. Vznikl právě tady křížením neandertálců a moderních lidí nějaký ‚mezilehlý‘ druh?“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.

Foto: Týdeník Echo