Nízká promořenost hrozí druhou vlnou nákazy

Pandemie koronaviru prošla českou populací jen velmi mírně. Veškeré spekulace o tom, že nemoc COVID-19 nevědomky prodělaly tisíce lidí, kteří si díky tomu mohly vytvořit protilátky, vzaly za své po zveřejnění studie kolektivní imunity, která ukázala, že promořenost české populace se pohybuje v řádu jednotek promile.

Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo odhaleno pouze 107 pozitivních testů na přítomnost protilátek. To znamená 107 lidí, kteří nemoc COVID-19 prodělali, aniž by o tom věděli. Nejvíc protilátek se našlo v místech, kde byla pandemie nejsilnější, například v Litovli.

Na jednu stranu čísla potvrzují úspěch vládních opatření a především práce hygieniků, kteří dokázali úspěšně vyhledávat a testovat kontakty nakažených, takže ve společnosti zbyl minimální počet neidentifikovaných nakažených, na druhou stranu ale zároveň vztyčují varovný prst. Pokud přijde nová vlna epidemie, bude jí nadále čelit společnost s minimální imunitou vůči nemoci. „Do případných dalších vln pandemie je třeba připravovat opatření odpovídající imunitně naivní populaci,“ píše Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve výsledcích studie.

Vakcinolog Jiří Beran z Centra očkování a cestovní medicíny v Hradci Králově v rozhovoru pro ČRo Plus ale upozornil na zásadní vliv celulární, tedy buněčné imunity. Podle něj je možné, že se s virem setkalo až 14 % populace, které však ochránila právě buněčná imunita, a tělo si proto ani nemělo potřebu vytvářet protilátkovou odpověď.

„V infekci COVID-19 nehrají protilátky podstatnou roli, tam je podstatná celulární imunita a ty protilátky se utváří u středně těžkého a těžšího průběhu. Těch 107 lidí jsou osoby, které těm příznakům nevěnovaly pozornost. Ta studie nehovoří o tom, kolik lidí prodělalo bezpříznakový průběh nemoci,“ uvedl Beran pro ČRo Plus.

Riziko zdrcující druhé vlny

Jiní lékaři zase varují před rizikem druhé vlny, jako například člen krizového štábu Roman Šmucler. „Doufám v nové léky, očkování a ‚zmizení viru‘, ale náš odpor k imunizaci mladých a zdravých nám přivodil obrovské riziko zdrcující druhé vlny. My jsme fakticky neabsolvovali ani tu první,“ uvedl stomatolog na Twitteru.

Nízký podíl lidí s protilátkami je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha očekávaným výsledkem. „Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit,“ řekl ministr. Podle něj je třeba se zabývat hlavně výskytem nákazy v nemocnicích nebo podobných zařízeních. „Budeme to muset řešit možná i v následujících letech na standardní bázi,“ dodal.

Nikdo podle něj zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny. Epidemiolog Rastislav Maďar, který je koordinátorem ministerské skupiny pro uvolňování přijatých opatření, minulý týden řekl, že nízký výskyt protilátek v populaci podle něj znamená, že v budoucnu se virus může objevit kdekoliv v Česku.

Ekonomové se zase děsí, jaké by mohly být důsledky dalšího vypnutí ekonomiky v případě dalších vln nemoci. „Promořenost Čechů je nízká, pohybuje se v jednotkách promile. Tvrdé vypnutí společnosti a ekonomiky bude stát nejen stovky miliard, ale přinese další vlny nákazy. Snad už zvítězí rozum a budou se případně zavádět už jen cílená místní opatření,“ napsala na Twitter hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podle studie by však výsledky neměly mít žádný vliv na plán rozvolňování vládních opatření. „Studie zkoumá důsledky expozice v minulosti, tedy stav imunizace populace. Závěry přicházejí ve velmi příznivé aktuální epidemiologické situaci, která se jeví jako relativně stabilní. Kontrolované uvolňování nouzových opatření je nadále možné i s ohledem na vybudovaný systém časné detekce rizik. Zejména je třeba obnovit výkonnost zdravotnického systému a umožnit provoz nemocnic,“ píše se ve studii.