Muslimské vítězství. Z chrámu Hagia Sofia je opět mešita. Dorazily tisíce věřících

SLAVNOSTNÍ MODLITBA

Muslimské vítězství. Z chrámu Hagia Sofia je opět mešita. Dorazily tisíce věřících
Slavnostní modlitba v chrámu Hagia Sofia. Foto: Reuters
1
Svět

Echo24

Tisíce lidí, včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a členů jeho vlády, v pátek podle agentury Reuters dorazily na první velkou páteční modlitbu muslimů v istanbulském chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia) po téměř 90 letech. Místní média přinesla i záběry davů lidí, kteří časně ráno běželi k bezpečnostním stanovištím, kde se kontrolovalo mimo jiné to, zda mají mají roušky kvůli koronaviru.

Davy se v pěti oddělených sekcích (dvou pro ženy a třech pro muže) modlily před chrámem, který se z muzea stal tento měsíc mešitou. Několik stovek muslimů (podle některých médií tisícovka) pokleklo k modlitbám na tyrkysový koberec uvnitř chrámu, který byl postaven v šestém století jako křesťanský kostel, od roku 1453 byl téměř pět set let mešitou a poté až do tohoto měsíce muzeem. Křesťanské ikony v chrámu zakryly bílé plachty, jež mají být po modlitbách opět sundány a chrám bude dál přístupný i turistům.

Někteří muslimové před jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa, kterou ročně navštíví několik milionů turistů, i přenocovali. Mnozí přijeli z různých koutů Turecka, někteří mávali tureckými či osmanskými vlajkami. Chrám Hagia Sofia se stal poprvé mešitou po dobytí Konstantinopole (dnešní Istanbul) vojsky Osmanské říše. Pro mnohé Turky je tak přeměna zpět na mešitu i symbolem velikosti jejich národa.

Odkaz na velikost Osmanské říše byl patrný i během modliteb. „Sultán Mehmed dobyvatel věřil, že tento chrám bude mešitou až do soudného dne. Podle našeho přesvědčení je tento základ nedotknutelný. Kdokoliv se ho dotkne, shoří. Každý, kdo se postaví proti tomuto dědictví, bude proklet,“ prohlásil v pátek během modliteb v chrámu Ali Erbaş, který stojí v čele tureckého úřadu pro náboženské záležitosti (Diyanet) a který při těchto slovech držel v ruce osmanský meč.

Verše z koránu recitoval i prezident Erdogan, který měl muslimskou pokrývku hlavy. Řada z klečících mužů kolem něj ji neměla, všichni ale měli roušky, kterou si Erdogan při pronášení veršů do mikrofonu sundal.

„Dnes (v pátek) jsme ukončili 86 let naší velké touhy,“ citovaly agentury jednoho z účastníků modliteb. Právě v roce 1934 totiž dekretem tehdejší ministerská rada rozhodla o změně mešity na muzeum, což se stalo v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka. Tento měsíc, rovněž dekretem, rozhodl prezident Erdogan, že z chrámu bude opět mešita. Učinil tak ve stejný den, kdy soud označil přeměnu z 30. let minulého století za protiprávní.

Velkou kritiku si Erdogan svým krokem vysloužil mimo jiné od tradičního rivala Řecka a od konstantinopolského patriarchy Bartoloměje. V Řecku se v pátek rozezněly zvony kostelů po celé zemi na protest proti přeměně chrámu Hagia Sofia na mešitu, aténský arcibiskup Hierónymos má sloužit zvláštní bohoslužbu a v Aténách se večer chystá demonstrace.

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek označil změnu chrámu Hagia Sofia na mešitu za „urážku civilizace 21. století“ a Turecko za „potížistu“. Podle něj tento krok není „demonstrací síly“, ale „důkazem slabosti“.

Přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu se ale nelíbí ani mnoha Turkům. Například nositel Nobelovy ceny za literaturu Orhan Pamuk ji označil za populistický krok a známku toho, že Erdogan už nerespektuje sekularismus zakladatele Turecka Kemala Atatürka.