Svět zavřel ekonomiku kvůli covidu, jediná Čína rostla. Její HDP se zvýšil o 2,3 %

Čínská ekonomika loni vzrostla o 2,3 procenta, zatímco o rok dříve činil růst hrubého domácího produktu (HDP) 6,1 procenta. Oznámil to dnes čínský statistický úřad. Růst za loňský rok je kvůli pandemii nejslabší za posledních 44 let, i tak je ale Čína jedinou velkou ekonomikou, která rostla i za pandemie. Výsledek navíc mírně překonal odhady analytiků, což se dnes odrazilo i na růstu čínského akciového trhu.

Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla čínská ekonomika meziročně o 6,5 procenta, čímž se růst vrátil na úroveň před pandemií. Proti předchozímu čtvrtletí se HDP zvýšil o 2,6 procent a očekává se, že druhá největší ekonomika světa bude v růstu pokračovat i letos. Analytici podle ankety agentury Reuters odhadují celoroční růst HDP na 8,4 procenta, což by bylo nejvíce za deset let.

Tempo hospodářského růstu Číny se v posledních letech zpomaluje. Slabší růst než loni vykázalo čínské hospodářství naposledy v roce 1976, kdy se HDP snížil o 1,6 procenta. Pandemie nemoci covid-19 začala právě v Čína a země se z ní také jako jedna z prvních zotavuje. Spojené státy, evropské země a Japonsko naopak s epidemií dál zápolí.

Loni v prvním čtvrtletí zaznamenala čínská ekonomika pokles o 6,8 procenta, neboť kvůli šíření nového koronaviru musely zavřít obchody i některé továrny. Už v následujícím čtvrtletí se Čína stala první významnou ekonomikou, která se vrátila k růstu. Komunistická strana v březnu vyhlásila vítězství nad koronavirem a znovu otevřela ekonomiku. K růstu přispěla i celosvětová poptávka po čínských rouškách a dalším zdravotnickém materiálu.

Vývoz z Číny loni vzrostl o 3,6 procenta, a to navzdory celní válce se Spojenými státy. Čínští výrobci zvýšili tržní podíl na úkor zahraničních konkurentů, kteří stále čelili protinákazovým opatřením. Podle dat z minulého týdne export v prosinci vzrostl výrazněji, než se čekalo. Poptávku po čínském zboží zvýšily navzdory silnému kurzu jüanu uzávěry v ostatních zemích.

Spotřeba, což je významný faktor v růstu ekonomiky, za odhady zaostala. Přispívají k tomu rovněž obavy z výskytu dalších případů nákazy. Maloobchodní prodej se loni snížil o 3,9 procenta, což je první pokles od roku 1968. Výrazně však roste zpracovatelský průmysl, který v prosinci meziročně vzrostl o 7,3 procenta, nejvíce od března 2019.

Mezi rizika, s nimiž se čínská ekonomika bude muset vypořádat, patří mimo jiné vztahy s USA, růst nákladů na pracovní sílu či stárnoucí populace. Ekonom Wang Ťü upozorňuje na nerovnoměrnost hospodářského oživení a slabou potřebu.

V reakci na loňský vývoj ekonomiky a solidní výhled na letošní rok zpevnily dnes čínské akciové trhy. Hlavní index CSI 300, který zahrnuje největší firmy na burzách v Šanghaji a Šen-čenu, si připsal 1,11 procenta a uzavřel na hodnotě 5518,52 bodu.