Češi jako smutní premianti v drahém bydlení. Čísla z EU však ukazují, že jinde je i hůř

Neutěšená situace s drahým bydlením netrápí jen české domácnosti, ale podstatnou část Evropy. Ačkoliv Češi mají jedno z nejhůře dostupných bydlení v EU, ceny domů a bytů zde za poslední roky nerostly nejrychleji, ukazují nejnovější data Eurostatu. Statistiky dávají nahlédnout do toho, kde ceny nemovitostí vystřelily nahoru nejvíce nebo kde se těší nejvyšší oblibě nájemní bydlení. Všechna data se vztahují k uplynulé dekádě.

Češi mají po Maďarsku a Islandu aktuálně nejvyšší ceny nemovitostí v EU, a jsou tak daleko za evropským průměrem. Za posledních deset let však u nás ceny nestoupaly nejrychleji. Mezi lety 2010 a 2020 vzrostly ceny domů a bytů v unijních státech v průměru o 26 procent. Obzvlášť výrazný byl nárůst od roku 2015 do současnosti. Nejhůře na tom přitom bylo Estonsko, kde bydlení zdražilo o 108 procent, za ním pak Maďarsko a Lucembursko. Naopak menšího poklesu cen se dočkali v Itálii nebo ve Španělsku.

Podobně je na tom Evropa i s nájemním bydlením, které rovněž v uplynulém desetiletí setrvale rostlo. Česko na tom s rychlostí zdražování zdaleka nejhůře není. Před námi s náskokem vede opět Litva a Estonsko, kde šly nájmy od roku 2010 nahoru nejprudčeji.

Eurostat shromáždil také data o tom, kolik Evropanů nemovitost vlastní a kolik z nich dává přednost nájemnímu bydlení. Čísla ukazují, že více než dvě třetiny domácností v EU žijí „ve svém“. Nejvyšší podíl vlastníků je v Rumunsku, až 96 procent obyvatel, a na Slovensku, kde je to také přes devadesát procent.

Ačkoliv Češi jsou často zmiňováni jako národ, kde se vlastnictví nemovitosti pokládá téměř za lidské právo, je zde počet vlastníků jen lehce nad evropským průměrem. V nájmu pak aktuálně žije zhruba 21 procent tuzemských domácností. Ve všech členských státech je však vlastnictví nejběžnější formou bydlení. V Německu je to ovšem téměř půl na půl, skoro 50 procent obyvatel zde tvoří nájemníci.

Co se týče nákladů na bydlení, jejich výše se mezi členskými státy docela výrazně liší. Nejhůře na tom v loňském roce bylo Irsko, které se nacházelo o více než 80 procent nad průměrem EU, a Dánsko s téměř o 70 procent vyšším průměrem. Naopak nejméně na bydlení vydají Bulhaři a Poláci, kde se náklady pohybují hluboko pod průměrem. V Česku jsou pak náklady na bydlení skoro třicet procent pod průměrem.

Pohled do dalších let není příliš příznivý. Podle ekonomů vzrostou ceny nemovitostí natolik, že si je nebude moct dovolit ani podstatná část střední třídy. A růst mají i ceny nájmů. „Ceny nájmů se vůči cenám nemovitostí budou držet na relativně nízkých úrovních. Nicméně budeme svědky zvyšujících cen nájemného, což může působit sociální problémy,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Do obtížné situace s bydlením se samozřejmě propisuje obzvlášť nyní rychle rostoucí inflace. Ta v unii za deset let vzrostla průměrně o 14 procent, přičemž Česko je mezi zeměmi, kde rostla o dvacet procent i více. Aktuálně inflace v Evropské unii překročila hodnotu 5,2 procenta, což je nejvýše za poslední dvě desetiletí. V Česku nyní inflace dosáhla šesti procent a zdražování zdaleka není u konce.

„Inflace v roce 2022 citelně zrychlí a bude patřit mezi hlavní makroekonomická témata. Pokud nedojde například k prodloužení odpuštění či snížení DPH u energií, lze začátkem roku čekat citelné zrychlení meziroční dynamiky cen patrně přes osm procent a jednociferná inflace nakonec bude ještě pozitivní výsledek,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.