Rubl roste, akcie Gazpromu padají. Plynárenský gigant oznámil, že nebude vyplácet dividendy

Ruská plynárenská společnost Gazprom za loňský rok nevyplatí žádné dividendy, jejich výplatu zrušila poprvé od roku 1998. Cena akcií firmy, nad kterou má kontrolu Kreml, se v reakci na oznámení propadla o více než čtvrtinu, informovala dnes agentura Reuters. Růst zato zaznamenala ruská měna rubl, která stoupá k nejvyšším hodnotám od roku 2015.

„Akcionáři rozhodli, že v současné situaci není vhodné vyplatit dividendy založené na výsledcích roku 2021,“ uvedl náměstek ředitele Famil Sadygov. „Prioritou Gazpromu je nyní realizace investičního programu, včetně regionální plynofikace Ruska,“ dodal. Firma se podle něj rovněž musí připravit na topnou sezonu a na placení vyšších daní.

Gazprom hodlá na posílení plynofikace Ruska do roku 2025 vynaložit 526 miliard rublů (zhruba 235 miliard Kč). Ruští zákonodárci teď navíc jednají o zvýšení daně z těžby nerostných surovin.

Rozhodnutí výroční valné hromady akcionářů zvrátilo návrh vedení podniku vyplatit rekordní dividendu 52,53 rublu na akcii. Největším akcionářem Gazpromu je ruský stát, který přímo vlastní 38 procent akcií. Dalších 12 procent akcií drží dva státní podniky, napsal britský list Financial Times (FT).

Akcie Gazpromu klesly o 22,7 % na 230 rublů jen několik minut poté, co společnost rozhodnutí o nevyplacení divident oznámila.

„Katastrofa pro Gazprom“

„Pro akcie Gazpromu je to katastrofa, protože jediným lákadlem pro investory byly v případě této firmy vysoké dividendy,“ uvedli analytici společnosti Tinkoff Investments. Rozhodnutí nevyplatit dividendy je podle nich pravděpodobně spojeno se snahou ruského ministerstva financí zvýšit příjmy státního rozpočtu.

Zrušení dividend přichází v době zvýšeného napětí kolem dodávek ruského plynu do Evropy, které je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má zároveň monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím sítě plynovodů.

Gazprom už letos zastavil dodávky plynu do některých evropských zemí, zdůvodnil to jejich odmítnutím požadavku na platby v rublech. V květnu rovněž oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou podle firmy sankce, které Rusko zavedlo proti firmě EuRoPol GAZ, jež vlastní polskou část plynovodu Jamal.

Tento měsíc Gazprom výrazně omezil dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Německa, což zdůvodňuje zpožděním při opravě zařízení firmy Siemens Energy. Německý ministr hospodářství Robert Habeck ale toto omezení dodávek už dříve označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.

Rubl roste

Rubl po kroku Gazpromu snížil své denní zisky, ale přesto si připsal 0,8 % na 52,80 za dolar. Vůči euru rubl vzrostl o 2 % na 54,90, když se na začátku týdne poprvé od dubna 2015 vyšplhal nad 53 bodů.

Rubl se letos stal nejvýkonnější měnou světa, k čemuž přispěla opatření přijatá na ochranu ruského finančního systému před západními sankcemi uvalenými poté, co Moskva 24. února vyslala vojska na Ukrajinu. Tato opatření zahrnovala omezení pro ruské domácnosti vybírat úspory v zahraniční měně.

Silný rubl je ale paradoxně pro mnohé ruské firmy špatná zpráva. Vyvolává obavy mezi úředníky a exportně zaměřenými společnostmi, protože snižuje příjmy Ruska z prodeje komodit a dalšího zboží do zahraničí za dolary a eura.

Ministr financí Anton Siluanov ve středu uvedl, že Rusko by mohlo snížit státní výdaje a nasměrovat prostředky na devizové intervence, aby udrželo pod kontrolou posilování rublu, které ohrožuje rozpočtové příjmy.