Pieta na pražském Vítkově připomněla 101. výročí vzniku státu, dorazili i Zeman s Babišem
Pieta na Vítkově
Politici, zástupci armády, váleční veteráni i zástupci spolků si v pondělí u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce prezident Miloš Zeman, premiér Andrej Babiš (ANO) i předsedové Senátu Jaroslav Kubera (ODS) a Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Oslavy 101. výročí vyhlášení státu se konají po celém Česku, vyvrcholí večerním udělováním státních vyznamenání na Pražském hradě.
Vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově tradičně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci. Vojenská hudba zahrála také státní hymnu. Nad památníkem prolétly armádní vrtulníky, které na obloze vytvořily trikoloru v národních barvách, a za nimi stíhací letouny Gripen.
Zeman se ceremoniálu zúčastnil v těsném doprovodu dvou bodyguardů. Jeho věnec byl podobně jako dřív položen samostatně, zástupci Parlamentu věnce opět položili společně, stejně jako zástupci armády nebo spolků. Na závěr piety zazněla na památku padlých vojáků Večerka a čestná salva.
Akce k založení republiky se v pondělí konají i na dalších místech republiky, třeba u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí nebo na Komenského náměstí v Brně. Večer Zeman předá státní vyznamenání. Zhruba ve stejný čas Forum Karlín nabídne koncert k blížícímu se 30. výročí pádu komunismu.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byli všichni pohřbení lidé odvezeni, nyní je památník ve správě Národního muzea.